i askály mají srdce, kamenné - však on se on vrátí, nebo jiného najdeme ... hezké ...

oslov radek: děkuji

skvělé rýmy

Taky jsem přísahal. Ale bylo to jen mechanicky naučený, tak to vypadlo. Co zůstalo? Život :-)

taky mne teď dost trápil strach... a už jsem se nadechla.. dík, tvou básničku si s dovolením vytisknu a dám na svou nástěnku u postele, ráno na ni kouknu... abych nezapomněla...

Yana: Vlastně na tvůj komentář napsat jen " děkuji" je málo, ale co k tomu napsat víc, než, že z celého srdce děkuji a tvá vřelost mne zahřála, děkuji, děkuji, děkuji :) jsem ráda za přátele, co tu mám... a těším se, že mnohé znovu uvidím...

Yana: Děkuji, ano, je to tam : touha po životě a zbytečné umírání, jak zvířat, tak lidí a i umírání duší za živa...

hm, řekla bych silná báseň, pro mě má hned několik rozměrů1. přečetla jsem si nahlas, protože je to poezie z nitra, ta pravá, nepřekombinovaná.2. Začátek je plný touhy života, lásky vášně, tak to mám ráda, tak to cítím a myslím, touha je život...3. konec to jsi ty...neublížit, nezranit, nikomu a nikdy, plná lásky a čistoty... Opravdu mě objala, víš, tak přátelsky, vím že miluju tvé verše a uznávám tě jako člověka, tak přísahám...

oslov radek: Meluzina: Děkuji, je trošku smutnější, ale vykompenzovala mi náladu :)

Moje chybějící dávka patosu. Povedené!

opět líbí...

oslov radek: Orionka: marek_a_marek: MaPi: kmotrov: Jejda, děkuji za tolik krásných komentářů :)

kmotrov: Děkuji.:)

Taky se mi moc líbí a taky mě ta grafika trochu ruší. A touhavice je krásná, připomnělo mi to jedno nové slovo od Škvoreckého - chtivice - ale tam je význam samozřejmě docela jiný :-)

Máš tam originální místa:
...Vítr je jak šumák, co vyšumí a zhasne.

...jsem touhavicí
co čeká na tisíce

nocí a rán.

...a rozplývám se v pěnu lásky

Nacházím tam zamyšlení:
...strach z neznámého nás stroze

žene v ústrety poznaného.

Proto Tě rád čtu.

Byly doby, kdy jsi tu měla nejvíc děl, nejvíc komentářů a dost možná si byla i nejoblíbenější autor. Teď tu tolik nejsi, ale mě se tvá současná tvorba líbí víc. Kdysi jsem Ti napsal, že mi v Tvých básních vždy něco přebývá. Tady mi nic nepřebývá, je tam co tam má být, nic navíc, sleduješ téma a neutíkáš od něj.
Sama si neuvědomuješ jak jako autor rosteš. To vidí jiní, třeba DDD Ti to už psal.
Píšeš o tom, co mají všichni přímo před očima, nikdo to nevidí, jen Ty.
Super.

Jen to zařazení. Proč ne báseň?

moc líbí

mám rád přemýšlivé, toulavé basně ... děkuji Ti

Pěkné

loner: já teda ještě nevím, ale myslím si to... díky.