Tma, děšť, prach, zrcadlo, bolest. Ještě ti tam chybí anděl a svíčka. Zkus volit v poezii méně ohraná slova, máš na to. Každýho to semele, i to poslední jadérko.

neumím jí úplně proniknout pod kůži.. ale zůstává mi z ní dobrý pocit...... líbí se mi..

kmotrov: Jééé, já mám narozeniny! Děkuju za nakouknutí i za přání :-)

...na břehu nejmladšího z rán
Tohle mě dostalo (celý to je fajn).

Přeju Ti hezký psanecký narozeniny.

poll: Moc mě těší, že se ti to líbí. Ten doprovod ale není žádná sláva, o moc víc bych toho už nezahrál. Škoda, že nemám nahranou verzi s klarinetem. Ta je mnohem hezčí :-)

Leslie: Poslední dobou to tak nějak cítím. Moc děkuju za návštěvu a za souznění :-)

Moz hezky a dobry doprovod :-)

Je úžasná, trochu posmutnělá, ale prýští z ní touha po životě...už ji čtu poněkolikáté a pokaždé mi sedne o něco víc. Souzním s tou potřebou něco změnit...

casa.de.locos: To s tím Pocitem ti skoro závidím. Poslední dobou se mi totiž nějak moc nedaří být sám. A ono je to někdy fakt potřeba.
Díky za návštěvu.

Tradičně krásná, atmosférická a náladová. Měla jsem dneska Pocit, tak jsem musela zastavit auto na cestě mezi poli, vylézt ven a chvíli se koukat, do dálky, na mraky a na ptáka co se uměl zastavit v letu, a přišlo mi, že ten obraz tam v té chvíli byl, protože byl paralelní k mému pocitu, nebo můj pocit byl paralelní k tomu obrazu. A teď se mi to samé stalo s tvou básní, sedla mi do nálady, takové změnové, rozhoupávací se.

kmotrov: No, potřebuju asi celej tak nějak vybočit :-) Dík!

Zamila: bludička: Díky moc za nakouknutí. Těší mě, že zaujala :-)

Amelie M.: No, ono je to trochu obecnější. Tak hrozný to snad zas nebude. Spíš jen nehodlám dělat pořád to, co se ode mě čeká :-)

Ty umíš o tom není sporu. Ale na rovinu, jsem rád za všechno čím vybočíš. Tímhle jsi pro mne vybočil. Zapůsobilo to na mne. Dík.

Fakt pěkný. Hluboký myšlenkou a krásný jazykem. A to:

"Pobíjím život chvílemi
jak střechu šindelem"

To je vážně skvost.

Líbí se mi... Zajímavé

DDD: Ano, tomu rozumím... Vidíš, a já tam kromě toho, možná díky těm barokním sochám, cítil i obavy ze stárnutí, z pomíjivosti. Je zajímavé, jak některé slovo nebo slovní spojení v každém vyvolá jinou asociaci.

DDD: ech.. nelíbí se mi tvá poslední věta na amadea´´, ale úplně jí rozumím.. každopádně představa, že už nebudu mít kde číst tvé básně je pro mě osobně poměrně těžká a smutná..

Amadeo´´: Rád ti to vysvětlím. Je to totiž velmi jednoduché. Ta "báseň" je o změně, tedy zatím spíš o odhodlávání se k ní. Takové té ve stylu Boba Dylana. Každá chvíle, která trvá příliš dlouho, přestává přinášet to, co přinášela. Ve spoustě případů to neplatí ( teď mě napadá třeba třeba dvacetileté soužití s mojí ženou ). Ale určitě to platí pro životy básníků na literárních serverech. Například.

Četl jsem ji už včera a přemýšlím, co k ní říct. Je to asi první báseň od Tebe u které cítím, že postrádá lehkost, s jakou umíš psát. Při tom ale nemůžu říct, že by se mi nelíbila, je to zvláštní.
Velmi pěkný je ten začátek "Pobíjím život chvílemi, jak střechu šindelem". To je krásně poetické a navnadilo mě to číst dál, ale nějak mi tam nesedí to barokní torzo v podzámčí. Neumím vysvětlit proč, je to asi jen pocitové, nebo příliš velký kontrast k těm šindelům, i když chápu, jak je to myšleno...
Nezlob se, omlouvám se za upřímnost, možná mi tak úplně nesedla do mého rozpoložení v těchto dnech.