Yana: Děkuji za opravu :=).
ARA: Taktéž děkuji za opravu. Přivést a vést je rozdíl :=).
Všichni: Nepokouším o moderní básně. Nerýmuji proto, že mi to nejde a nedokážu vyjádřit ani to málo, co vyjádřím alespoň takhle :=D.

No, pěkná, v posledním roku života přijít na to, že si mám vážit dobrých věcí a vlastností, to musí hodně bolet...moc zajímavá..pěkně zpracováno, zrýmovat jsi to ale mohl zkusit, fakt by to asi bylo lepší, ale i tak je to bomba.. :)

Srozumitelně vyjádřeno - Žádat dokonalost je pýcha. Připomíná mi to postavu z Exupéryho Citadely. Píše se tam o tvrdosti srdce. 2/2 tam by bylo lepší -vedou- nebo přívádějí.

Ó, ty první sloky, pravda, jako báseň nezněly mi. Však tady závěr korunuje dílo. Dík nad tím zamyšlením. Zpočátku jsem se snažila pochopit co chce básník říct. "Poslední rok života" jsem pochopila vše. Fakt pěkné dílo.Jo ještě :pak si neváží si.

Báseň? .... no dobře ja vim že je to moderní nerýmovat, ale když já pak nevidím tempo... rytmus... :( Jinak obsahově vynikající... ale zrýmovatné by to mělo dle mého ten správný dopad...

Prosím, upozorněte mě na všechny slohové a gramatické chyby. Rád je opravím. Děkuji

mě přijde metafora dobře vyjádřená a tudíž i dílo dobře vyvedené ;)

Já ale nevěřím v sebe, věřím té Osvědčené skobě.

Já jsem tady tedy velmi nepodstatná , ale ten nápad se mi líbí. Také občas spoléhám na "skoby" ale nejvíc věřím sama v sebe.

Když jsem to včera psal, tak mi to ze začátku přišlo, jako hrozně dobrý nápad. Čím více jsem nad tím přemýšlel, tím více mi docházelo, že ta metafora je nedokonala, dokonce špatná. Neodpovídá v mnoha věcech. Jak už jsem ale psal, přišlo mi škoda to zahodit.
A Vám, paní profesorko opět děkuji za opravu gramatických chyb, je to ode mě hrozně hloupé.

jayjay: Kdyby stačilo, že té metafoře rozumím, tak pravím, že celý text pojednává mezilidských vztazích, o jejich pevnosti, o kvalitě těch vztahů. (Nevím ale, jsem-li ten žádaný "někdo podstatný" - hihi - jak by napsala taron:-))

Je milé vědět, že mé nápady okážeš využít. Aspoň mne toho může napadat víc.
Zajímá mne, jestli tuto metaforu vůbec někdo podstatný rozklíčuje.

jo... tak tohle mě opravdu dostalo :) paráda :)

Velmi hluboké.........zůstala jsem s otevřenou pusou a koukala do blba.....jak to bylo úžasné!

Moc pěkný text, hezky zvolené podobenství pro přátelství. Děkuji.

Tak ti mně, člověče, nějak zamrazilo. Dobrý!

taron: jsem rád, že to někdo vidí jako já. Děkuju :=

Znám vzpomínky na strejdu, který mě často brával do lesa, naučil mě milovat přírodu, být hrdá, svobodná, divoká i plachá zároveň, taky nikdy nezapomenu... bylo to krásné...

Eliška Vobrubová: Děkuji paní profesorko, příště gramatatiku zlepším :=).

Líbí se mi, jak jsi použil tak vznešenou formu pro tu hmyzí bitvu:-) Vznešená forma a hned je z komársona velboudjol. Nebo snad velboudson?... A úsměv na tváři… Jojo, člověk se celou zimu těší na léto a pak mu do uší bzučí stovky hladových komársonů. Až mne budou v lese žrát, vzpomenu si na tvou báseň, snad mne houfy muší nebudou už zlobit bzučením kol mých uší.
Jen si pohlídej (oprav) gramatiku: - cůpky ... vlály; - první řady padly.
Jinak text pěkně plyne, milá je to hříčka:-)