![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Má to jednu nespornú výhodu. Je to stručné. Duplikát sa páči aj mne a to umírá tiež, aj keď to nie je od teba.


Prečo hneď rozsudok smrti,
veď na svete musia byť aj smeti.
Nech svojou troškou prispeje
do súťaže, kde nemá nádeje.
A možno som len príliš hlúpy
arogantný, proste tupý.
veď na svete musia byť aj smeti.
Nech svojou troškou prispeje
do súťaže, kde nemá nádeje.
A možno som len príliš hlúpy
arogantný, proste tupý.


Neviem aký literárny útvar by to mohol byť, ale báseň to nie je.


Chcel by som poradiť s tým, ako skloňovať americké mená ... nezdá sa mi totiž, že napríklad "Po Dorothynej smrti..." je najšťastnejšie riešenie.
Zatiaľ mám iba tento prolog. pokračovanie nabudúce
Zatiaľ mám iba tento prolog. pokračovanie nabudúce


Inšpiratívne. Páči sa mi to.


Pekné. Keby si sa pohrala s formou a interpunkciou, tak by som povedal, že je to skoro dokonalé. Krátke, stručné, zľahka veršované a s pointou.


Hlavne tá prvá sloha je geniálna. A druhá? Útek sa podaril a čas stratil svoj význam. Tak to na mě působí.
Puero: Ja som nikdy nemal rád veci ako rozoberanie básní podľa metricity. A vetný rozbor pokladám za zločin proti ľudskosti. Ale keď to niekto ovláda, tak je to krása. Tiež sa mi ale nepáči, keď sa báseň len tak prskne na papier, bez toho, aby to malo nejakú formu. Kto to má potom čítať a lúštit?
Puero: Ja som nikdy nemal rád veci ako rozoberanie básní podľa metricity. A vetný rozbor pokladám za zločin proti ľudskosti. Ale keď to niekto ovláda, tak je to krása. Tiež sa mi ale nepáči, keď sa báseň len tak prskne na papier, bez toho, aby to malo nejakú formu. Kto to má potom čítať a lúštit?


Tak a je zo mňa igor, napriek tomu, že som Tomáš :D
Inak to by ma nenapadlo, že sa dá môj nick takto interpretovať.
Inak to by ma nenapadlo, že sa dá môj nick takto interpretovať.


Homér často používa slovné spojenia, ktoré druhým ľuďom vela nepovedia. A myslím, že práve to ho baví. Neviem, možno sa mýlim. Alebo mám pravdu homére? :)


Naučil som sa vo svojom živote jednej veci. Netriedim veci, ktoré sa mi stanú na dobré a zlé. Iste, v konkrétnom momente, konkrétnej situácii si zanadávam, hnevám sa, som smutný alebo naopak cítim šťastie rovnako ako každý človek... ale toľko krát sa mi stalo, že som si myslel o niečom že to bolo zlé, ale keď sa na to pozerám z odstupom času tak si hovorím, že ma to niečomu naučilo, alebo to naopak zabránilo niečomu omnoho horšiemu. A naopak keď som si myslel, že oproti mne kráča šťastie a nakoniec to bolo presne naopak. Hlavu hore.


Pach hrachu mrká skrz mýdlo pisoáru? Tipický homér. Jeden nevie, čo by si o tom mal myslieť.


Aj ja som raz napísal dosť depresívnu báseň (Duševná porucha) a skvele som sa pri tom zabával... vlastne to bola jedna z mála mojich básní pri ktorej som sa dobre zabavil. Čo tým chcem povedať? Nie vždy báseň odráža básnikove pocity a nemyslím, že by to bol problém.
Alebo ich aspoň neodráža tak okato, maskuje sa :)
Alebo ich aspoň neodráža tak okato, maskuje sa :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?