takže ta víla není abstraktní pojem nýbrž zcela určitá postava z dějin básniřky Dott. A vůbec, mně už se kritikovat nechce. Chceš body?

láska je jen jedna

pocit závislý na jednom doteku nebo pohledu není láska, ale tělsná přitažlivost, tak pokud jsem jako holka na holky, tak mám v hlavě jasn co chci.

když si představím, že jsem holka....tvojeho věku....no.....přiznám se, teď jsem si vsugeroval myšlenku, že mám ženské pohlavní ústrojí....tedy rozhodně přičítám zmatek v hlavě positu, který není láskou.

cítit se složitě jak? v čem složitě? A když gramatiku neřešíš, tak ji nepoúživej. Odpoutej se od gramatiky, jasně, vykašli se na svazující pravidla pravopisu, jako Delivery, Adriane Nesser a další, ale časem prozřeš, že pak bude i tvoje poezie bez pravidel, bude divoká a jen otrlý znalec si ji bude číst. Protože takhle shazuješ literaturu, pokud neuznáváš její pravidla. budeš psát jako esemeskový robot. čeština je po slovenštině nejkrásnější slovanský jazyk, ale takhle zanikne. a poezie upadne. Jo, jde o to, že i tohle je umění a třeba ctít jeho pravidla, si myslím. A pokud nějaká poruším, což je zcela přípustné, tak ať je z toho nějaký kulturní počin.

za to se nemusíš stydět. Tvým vzorem je Sapfó. K dílu: Ehm, ehm, tedy někdy mi popiš jaké to je cítit se jako hlavolam. Pod tímto obratem si nedokážu představit nic. Je to tam vmáčklé, jen kvůli rýmu, nebo to má hlubší význam, Dott? Dále - ta čárka za Tě je gramaticky špatně stejně jako malá víla na samém konci, která se ocitla snad z estetických důvodů až za otazníkem. Dále abych nekritizoval jen formu: celá básnička se nese jakoby v dialogu s abstraktní představou (či POCITEM), s jakousi nehmatatelnou vílou, která si žádá jakoby odpověď onoho nereálného tvora a to celé v podobě výčitky. Čili je čtenář ducha mdlého, jako jsem já, naprosto zmaten a říká si: Vo co tu gou? Dokonce (vrátím se k těm čárkám) podle toho že tam není žádné znamínko za druhým řádkem, dalo by se odhadovat, že tam chybí tak ze tři sloky. Podtrženo sečteno: u krátké básničky čekal bych, že v ní bude řečeno všechno podstatné, ale tady to podstatné někam zmizelo.

a na konci by mohlo být v závorce: nevzpomenu.

zato Puero to hodnotit bude

velmi povedené. Povedená autoerotika (byť teda v asociaci na ten plný autobus poněkud odvážná) Jak se zdá, v celé republice stále ještě prší.

hmmm, v jednom americkém filmu....jo ve Volném pádu kde hrál Michael Douglas, čte hl. hrdina nápis na SPZetce Eat this schit, ovšem přeloženo to bylo navzdory doslovnému překladu, jako Polib mi prdel. Oproti tomu ve Formanově amadeovi, ve scéně na začátku filmu, kde se mladý Mozart honí v arcibiskupském paláci se svojí budoucí chotí Konstancií, je tatáž věta přeložena doslovně.

Já nikdy nepochopím český dabing. (omlouvám se, že to nebylo k dílu)

souhlas s Lay, konec lepsi nez zacatek...

hmm židovské téma! rarita mezi raritami! A celkem slušně podáno. Sice ty závorky a trojtečky, no, ale jinak su spokojen.

ujde. ano docela ujde. Měl bych sice hromadu výhrad, ale byly by nejspíš jen takové drobnosti co nestojí zařeč jako chyby, minipísmo a nedostatek poetičnosti - tím se myslí takové ty libozvučné obraty typické pro lyriku. Nad to všechno se dá povznést a ikdyž s menším vypětím, vysledovat hlavní myšlenku a ta je celkem pěkná. Prosté rýmy tomu trošku ubírají na kráse, ale dělal to jak Šrámek, nebo Wolker tak Mácha a jak jsou slavní, no ne?

Je to romantika až na půdu, hezké, ale úvahu si představuju jinak. A protože by ses mě zeptala JAK, tož tedy tak, že v ní nad něčím uvažuješ. Tohle je spíš nějaký určitý závěr. Taky to samostatné ,,a,, mi tam neštimuje.Proč? A konečně přes veškeré pravdy o lásce, bez níž nestojí za to žít, stojí to celé jaksi na kýčovitých frázích typu: z tvého kalicha pít. Tahle část věty mě poněkud neuspokojuje, protože, ikdyž si teda představím onu lásku jako vzácný květ s kalichem, tož onen obrat pít je poněkud zvláštní. Pak ovšem bral bych to celé, jako vyznání a ne jako úvahu. Do úvahy to má přece jen daleko si myslím. No a v poslední řadě bych se rád obrátil na ty superkomentáře dole: U nostalgika i nevěrné jsme si již zvykli, že soudný komentář nedají, dají vždycky veršovanou sloku, což je škoda, těžko je tam pak tápat, zda se jim to líbí bezezbytku, nebo fakt nemají co říct a raději utrousí nějaké básnické rádobymoudro.

Ovšem cílem, nebylo tohle pěkné dílko setřít, ale poukázat na fakt, že nejde o úvahu a podle všeho to není báseň, nýbrž jen jakési vyjádření momentálního pocitu který se opírá o stále tytéž věty a nepřináší nic extra nového.

Hezký den.

no ta vsuvka od the Doors se tam vskutku hodí.

nedočteno

kam s ním? Třeba do parlamentu

je to psychedelické, je to super. Čtenář má místy pocit, že se s ním houpe židle. Ale je to rýmované za každou cenu a ne moc dobře. Člověk by tam neměl hledat nějaký rytmus, je to každý verš jak vlna, tak by se to mělo chápat číst.

jsou. Jsou a to je dělá kántry. Já teda moc country neholduju, já jsem spíš rockově nebo klasicky nebo jazzově založený, ale přiznám se, že neznám jedinou country věc, která by byla vyloženě blbá. Snad proto, že jich neznám tolik.

já v životě napsal latinsky jen dvě básničky a dodnes nevím, jestli jsou gramaticky správně, já měl totiž Krúpovou.