Jelikož mi Tom mluví z duše zastavím se jen lehce u formy. Já rád kritizuju formy, to všichni vědí. Všechno začíná malým písmem, tím dáváš nepokrytě najevo, že žádný z těch odstavců - tedy slok - nikde nezačíná. Básnička tedy jaksi rytmicky pokračuje z neurčita a najednou zlom a poslední sloka je velkým. To nemluvím o čárkách ve větě a pod. Ale je to jen takový ledabylý poklesek, nic proti stylu.

je tohle vůbec tvoje? Je to moc povedené a ta druhá sloka je bezkonkurenční. Jediné co ti tady zase vytku, jako posledně, není tu řečeno KDO. Vím ty asi zase řekneš to co posledně, ale kdyby tě někdo četl v knižní podobě nebo dopisové, nebudeš mu osobně vysvětlovat o kom tu píšeš. Je to krásné tělo, jenže bez hlavy.

dojemné. Po dlouhé době jsem dal stovku

Moc hezké, krásně ztvárněno. Ale nutno upřímně přiznat, že vytvořit kalich není dvakrát těžké, třeba pyramida je těžší, to nemluvím o kouli, ale to je ostatně vedlejší, na povrchu má působit efekt toho tvaru jako takový doplněk okrašlující básničku a tu myšlenku kterou v sobě skrývá. Mi se to líbí.

Vskutku dojemný a účinný manifest. Základní body nového slohu coby samostatné dílo. Vtipné a dobré.

hezké velmi

Vida změna ve formě. Tuhle formu po dvou řádcích mám rád. Dá se z ní hodně vytvarovat, má spád a je jednoduchá. Ovšem měla by tam být nějaká myšlenka. Možná jsi ji sem chtěl někam strčit ale není tu. Není tu předmět. Hlavní hrdina. Píše se tu o něm, ale není tu. zvuky v jámě nepatří nikomu určitému a to je špatně.

no jo. Je to tak nedospělé seznamovat se po barech, vyměňovat si čísla a rvát si vlasy, když ten druhý se neozve. Kdyby se neseznámili na rychlo v baru, ale třeba při kopání brambor, nebo ve válce, vydrželo by jim to i bez těch blbých čísel.

Myslím, že je dobrá celá, ale nikdy nepochopím, proč má česká básnička anglický název. Proč ji sakra nenapíšeš anglicky celou?!

A ten deliveryin komentář....je vtipný ano. Logicky z něho vyplývá, že to co napíšeš příště bude zase tím nejlepším, co kdy od tebe četla. A i když je to tvoje kámoška, měla by si dávat pozor na jazyk, nikdo na ty její sprosté výrazy není zvědavý. Trochu kultury do vyjadřování ne?

není to to nejhorší, je to pěkné.

spíš nedokonalé, kostrbaté a těžko stravitelné.

nevim co si o tom přesně myslet.

jak je to prostinké tak je to hezké. Příběh o dvojím špatném konci lásky ve dvou slokách. Pěkné.

ou

já francouzsky neumim. Zatím.

všechso bodů na poslední verš. Je dokonalý!!

Colorko, colorko, už zase tě opustil, zase tě zabil a tys umřela...to je tak smutné. Ještě že tma , ta mlosrdná tma udrží tvou hrdost neoslabenou. Ta věta s tou tmou je geniální.

To snad ani nejsi ty? To musel zrovna běžet nějaký dokument o potápění ne?

klepete na dveře extáze? Houby. Bušíte!! Vy je samým chtíčem rozlomíte. Kdepak motýli. Použilas tu pěkné obrazotvorné motivy. Hezké. Máš stovku.

Ano, v podstatě souhlasím. Výhoda i nevýhoda okamžiku tkví v jeho krátkodobé životnosti. Jednou je to dobře - to když jde o negativní okamžik, jindy je to škoda jako v tomo případě. A okamžiky jsou smysly pochititelné, výborně, zachytíme je očima ústy, údy (strašné slovo) a td. A okamžik je o to silný o kolik je hrozný nebo blažený. My máme tu výhodu že si ho můžeme semtam zopakovat. No básnička je na mě příliš jednoduchá, já jsem zvyklejší na větší myšlenkový obzor, na skryté významy a tak. Ale je aspoň krátká a to je jak by šel mozek na milou dovolenou. a něco ti poradím: Kdyby se to nerýmovalo, bylo by to úpřímnější a nebylo by to tak nucené jako v té poslední větě.