c´est la vie

i mi sa to páči, len mám takový dojem že slovo oDprostit snad ani neexistuje?

Jo četl. Smutný příběh. Vypráví o tvrdém životě bez soucitu z něhož jediným vysvobozením je smrt.

příliš vyhrocená filozofie nemyslíš? Lidi si náhodou rozumí. (i my si teď rozumíme)

až se tak stane, nastane konec světa.

Kdo chce psát pravdu, ten ji napíše. Kdo to neumí a nechce lhát ať nepíše. Na to aby člověk napsal něco, tak aby to jiný nepochopil jinak, nepotřebuje odbornou terminologii.

to ze mně děláš ty sám. Argumentuj! Přesvědč mě! Co když máš pravdu ty?

Jsi nepřesvědčivý.

ne

je to super, ale ta čecháčkovská čeština je vážně otřesná. Literáti-obrozenci z 19. století bojovali proti němčině za češtinu, ale teď se obracejí v hrobě, jak se to zvrhlo.

áha.

Nesmysl.

a tohle je ironie?

no ne. To není ironie. To mi vysvětli.

tak tohle ty za nocí vlahých recituješ svým dívkám? A chápou to?

takže podle tebe stačí papír a tužka?

to je jako: šimli jste si někdy při plavání, jestli ohýbáte prsty na nohou?

Nevšimli, proč taky. Detaily nejsou nikdy zapotřebí, když ten zbytek funguje jak má, ne?

jo je to stále trošku dost mimo.

hm, prachsprostá závist.

fantasmagorický průstřel. Člověk v podobě flašky jest vylepšen dírou, hmm zajímavé.

je to moc hezky napsáno. Poslední dobou píšeš na celkem vysoké úrovni a to je vždycky těžké si ji udržet, nebo z ní na chvíli sejít a pak se zase vrátit.

K básničce: No...vůbec z toho necítím básničku, kdybys mi to recitovala třeba na nádraží, vůbec bych si neuvědomil, že to byla báseň. Je to příliš (a tím to nijak neshazuju) normálně formulováno, jak se říká, tak jak ti zobák narostl.

K té absenci živočišna: Já si toho taky všiml. Všude tady kolem vyrostl úplně jiný svět - metrostyl - všechny holky vypadají stejně a stejně voní, kluci to samé, všichni se stejně oblékají, všichni poslouchají Anetu L., všichni mají stejné cítění a vkus. Pořádně zarostlý a nijak vonící už jsem tady jenom já. Takže si cením, že je to básnička na téma, které myslím, neosloví jen mě, ale i jiné na taková slova citlivé duše tady. No a není to jen o lásce - to hlavně.

Dneska už Hegerová ani žádné ji podobné nie leze po stromoch s chalanami za čerešněmi, lebo to nie je IN.

kdysi jsem napsal něco podobného:

Ententýky připínáčky,
Ford se řítí ze zatáčky,
dejte pozor, kdokoli,
může skončit pod koly.

Pak jsem to ale stáhnul pryč pro nepříznivý dopad na veřejnost, neb ta začala se více vyhýbat chůzi po chodníku a jezdilo se více auty, na přechod už vlezly jen maminky s kočárky, protože ty měly jistotu, že nejdřív ta auta sestřelí ten kočárek. Bylo to hrozné! Lidi začali šílet a docházelo k hromadným kolizím, děti a starci se řítili obcemi stovkou a každý se bál vystrčit při jízdě hlavu z okna! Nejhůře to odskákala zpětná zrcátka. Rádia a televize už nepřinášely jiné zprávy než o nehodách na cestách. Ve vlacích bylo narváno lidmi bez řidičáků. A pak ty anonymní výhrušky v dopisech! Spolek skautů dokonce vyhrožoval hromadnou sebevraždou a upozorňoval, že krvavá realita na přechodech je mnohem strašnější než se zdá. Každý už měl v rodině někoho přejetého. Pak jsem prozřel, že není radno si dělat srandu z vážných věcí - nejsem přece Nohavica, ten to umí - tak jsem to musel smazat a naše civilizace byla zachráněna. Na jaře už lidi zase začali jezdit na kolech.