...asi to nikdy neskončí. Díky Bohu.

Moc hezké...

Nedej se...

zaseja: Hoď tam ještě jednu... Mám žravou náladu...

Lenča: Moc děkuji. tentokrát psaní bolelo, tak o to víc.

Paráda... Trefné...

Nevím, co obdivovat dřív. Moc hezké obrazy. Tak zatím horká káva...

Sasanka: Jsi i bez piruetky. Všiml jsem si tě...

Sasanka:
Balancuji na polínku.
Snad vydržím chvililinku...

Sasanka: Tý jo. to je napínavé. Jak to asi dopadne? napne se to, nenapne se to... No kdyby se to náhodou táhlo do nudy, podkopnout špalek sám, že jo...

Sasanka: To mě nenapadlo. Ta se dělá ještě ve stoje nebo už v zavěšeném stavu?

Dandy: Zkoušel jsem google a nic. Tak nevím. Snad je povoleno používat slova, o kterých nevíme, co znamenají...

Hezky...

Kouzelná slova a smutek... snad to bude lepší.

Moc hezké. Kdo by nechtěl být tím, o kom je psáno.

Psavec: Gora: Děkuji...

Spas svoji duši.

Hezky si jim to nandnal.

Tak to si našla poklad. Mě si tedy vykývala z poklidu, že určitě všechno dělám správně. Při tom zřejmě existuji ve stále stejných úsecích, které jsou ohraničeny repeticemi... Za nimi je zřejmě už jen coda...

Supéééééééééééééééér PPU