Však už nemá cenu se v tom babrat ;)

Skvělá pointa :)

Však já jsem v klidu. Pokus rozpoutat diskuzi bohužel nevyšel, pač druhá strana jen píše, ale nečte :/

Zamila: Evidentně. Na to jsem narážel už v prvním komentáři a pak zůstal těžce nepochopen.

Orionka: Ale buřt. Kdybych nesnesl kritiku, tak nestuduju školu, která na ní stojí a padá. Prostě mě ta formulace urazila a do kritiky rozhodně nepatří. No a samozřejmě, že význam je zastřen. Psát na první dobrou přece není žádné umění.

Orionka: No samozřejmě, protože "o ničem" je celkem ostrý soud. Nicméně není to ani o životě. Je to o přechodu ze zamilovanosti do okamžiku, kdy se rozhodnutí, jestli jít dál ve vztahu, láme.

Orionka: Kvůli pochvalám tu opravdu nejsem a vida - konečně se tu diskutuje. Nicméně ten text právě není o přírodě a koloběhu života. Celé je to básnický obraz, kde příroda je prostředek, ne skutečné téma. Proto jsem mluvil o druhém plánu.

Zamila: Ok. Zkrátka velmi nemám rád ty co si pletou významy slov "objektivní" a "subjektivní".

Orionka: To jsi moc nepřidala. Mě jen zajímalo, když dokážeš říct, že je to "o ničem", jestli vůbec víš, o čem to teda je? Jednoduchá otázka. Rozumět a líbit jsou tu dvě různé kategorie. Na "nelíbí se mi" nemůžu říct ani popel, ale "Je to o ničem" je docela jiná kategorie.

Orionka: Vcelku o ničem? Eh... Občas sem dávám texty, u kterých pak cíleně pozoruju reakce, abych si ověřil, jestli alespoň na literárních serverech lidi umí vnímat poezii, čili číst i její druhej plán.

Očividně ani buřt. Takže se zeptám: Co je to "nic", o čem to podle tebe je?

Hm, takhle ne.

korálek: https://soundcloud.com/tomcortes/tom-cortes-triadvacet

Lenča: :-*

Zamila: To by vydalo na knihu :D

ioreth: Tohle si rozhodně pusť. Na tu píseň jsem velmi pyšnej :)

katitek: Mám pár věcí k formě. První je sjednocení jazyka. Když v jednom řádku použiješ obecnou češtinu a na dalším spisovnou, tak to působí velmi rozpačitě. Přitom to může být celé v jednom nebo druhém.
Rozlámání textu nedělá z prózy poezii, pokud ten lom nedělá nějakou službu. Vezmu-li tohle po verši, čte se to divně. Je to prozaická miniatura. Možná poezie v próze - jako úvod do většího díla. Není to ale poezie.
K obsahu: Objeví se tam pár klišé - slané perly především, ale překvapivě tu moc nevadí. Dokonce i tradiční cigareta, která je v každé mladé tvorbě, tu má docela místo.
A nakonec - apoziopeze jsou TŘI tečky. Nikoliv dvě, čtyři, nebo jakékoliv jiné číslo.

Jinak je to docela příjemné, a jako začátek příběhu by mě to rozhodně naladilo na další čtení.

PrimaDen: To mi přijde jako hlubší vhled jeden verš z "Už nejsme stejní":

A když se oblékáš, sypu ti do mléka
cukr a špetičku kávy

:P

A42: A čímpak?

Lenča: Oiniké: Děkuju pěkně, slečny ;) Držte pěsti. Možná už brzy i ve vašem rádiu :D

Yana: Děkuju. Osobně tohle velmi doporučuju - na klasických formách si člověk nejlíp vyzkouší, jestli dokáže vypointovat příběh v striktně omezeném rozsahu :)