Jó, vypsat se dá skoro ze všeho. Držím pěsti.

Mně trochu vadí častokrát "jen/jenom". Ale to už je asi trochu moje osobní deformace, že si už na to opakování slov dávám při psaní moc pozor :)

Moc se mi líbí, jen jsem se zarazila u toho: "na MOJEM místě". Jinak krásně vystižený okamžik. Snad to s tou láskou "půjde do kopce" :)

Mně to přijde moc pěkné, jen bych pár míst upravila, aby se líp četla. Zkus si to přečíst nahlas a uvidíš, kde ti to drhne. A taky zbytečně neopakovat několikrát stejné slovo. Vím, že tohle by ti poradilo spoustu lidí, ale... Kdyby mě neoslovila, "nepoučovala" bych .)

Krásný příběh o svobodné a odvážné duši .)
Je to fakt nádherně "vybarvené", díky za zážitek :)

Nj, pěkně jsi to za nás napsal :D
Skvělá :)

Yana: Mně na ní přijde kouzelné právě to, že se dá brát vážně i nevážně, s nadhledem převážně...
...pravila filozofka v uvozovkách... :D

Ignácius J. Reilly: Pajalord: wocell: korálek: Děkuji moc :)

A42: Díky, jsem si toho vědoma. Kolikrát za život se rozhodujeme "jít do sebe"... :)

vanovaso: Díky, taky na mě tak zapůsobila, když ke mně přišla. O to víc jsem ráda, že ji tak vnímá i někdo další :)

Nádherné vyznání :)
Jen místo "si" má být "jsi" a "jablíčko k nakousnutí".

Krásná :) I ty vzpomínky stojí zato.

Jasně, chápu význam, jen mi to přijde divně formulované, možná spíš říct: do pudu sebezáchovy nás nutí strach.

Skvěle vyjádřené, moc se mi to líbí, zakládám :)

Když jich tolik zvládáš, tak proč ne? :) Moc hezké.

Jo, tahle se mi dost líbí. Vlastně je lepší, když se moc nenutíš do rýmů, spíš jen sem tam náznak. A ten konec je moc fajn. Jen já osobně bych tam dala: "nenech se okrádat či hanit, lásku nelze odepsat si z daní."
A to: "o pud sebezáchovy nás nutí strach" mi nepřijde moc dobře formulované.
Jinak príma :)

Nádherná. Připomněla mi scénu z filmu Jak přicházejí sny, když se Robin Williams po své smrti setkává se svým pejskem. Přeji moc a moc síly a víry.

Nádherná :)

Jo, pěkný :)

Jan Urban: Nj, tak si ta srdce zocelíme .) Díky.