Yanishka: děkuji za zastavení...

marinka: děkuji za zastavení...

odcizená rána... hm... moc hezký obrat

Ginnare: no právě, a přesto tak spěcháme, vlastně stále : říkáme : zítra, za rok, po výplatě... a přitom nám život utíká... moc už to nedělám, protože člověk zjistí, že i špatné dny a období letí jako zběsilé, i když se to na první pohled nezdá... děkuji

A42: děkuji za zastavení...

Krásně vyjádřeno, souznim, mluví mi z duše, zakládám...

shane: :-))))))))

shane: ;-)) taková sranda to zase není, i když člověk by se měl učit většímu nadhledu , žilo by se mu lehčeji...

marinka: děkuji za zastavení, máš pravdu , ale myslela jsem to tak, že člověk v tomhle věku si myslí, jak se mu otevírá svět a co vše si bude moci dovolit, a přitom mu život začíná jen rychleji utíkat ,přibývat starostí atd.

Meluzina: děkuji za zastavení, a souhlasím...

Můj šálek kávy... krásná, smutná....

Ta úprava posledního verše zní moc dobře... i když tady to mělo vyjádřit vliv sudového dřeva na chuť nápoje.... díky

To mělo být trošku ironické, někdy i přehráváme... díky za zastavení...

Nikytu: teď už je jasný... málo jsem o tom přemýšlela... dobrý... tak ať to zkouší ostatní...:-)) pro mě osobně tahle věc je nadevše...

Kdyby to nebyla věc, řekla bych jméno"věci" -
dítě - zní... jsem zvědavá;-)

ach ty bezesné noci, ... pěkné

Psavec: korálek: Amadeo´´: A42: shane: děkuji

Moc pěkné... zvl.prvni dvě sloky...

I takové stavy musíme zažít,abychom pak o to více vychutnávali ty třešničky ...moc pěkné...

ŽblaBuňka: děkuji za komentář, myslela jsem to tak, že v lásce nelze si vystačit jen sami dva,ale objevovat společně kouzlo života a světa teprve umocní její sílu...