DDD: V tramvaji nic nedá jí. Ale zas o ní napíše fajnovou básničku. Ta se má! :)))

DDD: Platí se podle rýmu, ne? V parku chodí za marku, v lese jí zaplatí pesem a na hajzlu v hospodě nedělá drahoty, tam dává i za zlotý... Chudák Anička, snad zmizela na dobro.

..barvy zmizely náladou v mraku... to je fajn! Ale celkově mi přijde, že se do toho rýmování nutíš a nejsi to ty. Proč?

Moc emocí je někdy na škodu. Příště zkus v klidu a bez gramatických rýmů, ať má ta síla citů možnost projevit se trochu kultivovaně, takhle to skoro ani nejde číst. Vítej!

Trochublázen: Dík za přivítání. Jsem ani netušila, že lezu do rybníčku. Nebo že se k něčemu přiznávám. :)

Filipika synovce?

Možná právě proto, že jenom jednou... Hezká.

Opravdu úžasná. První sloka mě dostala.

Singularis: Moc děkuji za přečtení i za chválu, kterou si, myslím, ani nezasloužím. Měla jsem chuť napsat něco úplně jiného, na mě vysloveně přesládlého, ale teď už je po adventu, tak zkusím zas něco ostřejšího. Ještě jednou dík!

Je taková melancholická, pro mě možná až moc rozkouskovaná do veršů a občas jsem se zasekla, ale celkově opravdu působivá a s atmosférou. Konec je nej.

Tichá domácnost? Ta je hodně smutná, až mrazivá, tak ať je o Vánocích veseleji.

kmotrov: Děkuji za zajímavé zamyšlení. Asi je tahle báseň jiná, ale nevím, jestli uhlazenější. Formálně je docela rozvrkočená a obsahově nejasná. Fakt je, že tady neprovokuju, spíš je v tom melancholie. Ani nevím, kde se vzala, asi vymetám kouty :).

Singularis: Chápu, že působí schizofrenně. Celý obraz je takový mlhavý a rozpitý, asi jako kresba vodovkami. A moc děkuji za komentář!

Dočetla jsem a připadá mi, že moc teoretizuješ. Snažíš se vměstnat do pravidel něco, na co jsou pravidla krátká, resp. nikdy neplatí pro všechny a často se porušují, jak se o tom přesvědčili už mnozí jiní před tebou, od církevních otců až po Plzáka a spol.
Různých proměnných je v lidských vztazích až příliš mnoho, a i kdyby tvoje dlouhá úvaha byla ještě tisíckrát delší, zdaleka je všechny nepostihne. Záleží na každém, jak má tohle vnitřně nastaveno, navíc se jeho nastavení ještě může měnit v čase, jak to proběhlo i u tebe. Klíčový bude jeho vztah ke konkrétní osobě, takže třeba u jedné partnerky ti nevadí skoro nic, hlavně že ti o tom řekne, a pak přijde jiná a začneš šílet jenom z představy. Ale ani tohle samozřejmě není dané, šílet budeš třeba rok a pak to zase bude jinak. A ty bys na to chtěl stanovit pevná pravidla, takhle to prostě mám a hotovo? Takhle je to správné a jinak ne? Blbost. Bavíme se o emocích, na ty je racionalita krátká.
Ještě poznámka, v závěru mě zaujalo, že jsi "normálně dovolovat partnerce sednout si do čajovny s kamarádem". Zvláštní formulace, to se tě fakt musela dovolovat? :)

Opravdu krásná a nejvíc se mi líbí konec. Je tam spousta zajímavých spojení a obrazů.

Hezký, podměsíc se mi líbí.

Opravdu bolavé. Hezky jsi to vystihla.

Je to fajn, i když trochu nesourodý.

holka.přes.ulici: Děkuji za krásný komentář.

Niterná báseň, tak nevím, jestli rozumím. Ale zní mi tak odevzdaně. To už bych se opřela radši o vodu než o slova, ta mi připadá pevnější :).