Já čekal Brůnu se sekerou a našel jsem úplně něco jiného. Má to hloubku a ne proto, že ta studna je hluboká. Je to tvoje nejpovedenější miniatura, není tam jediné zbytečné slovo, je to působivě postavené, celistvé se závěrem, který vyvolá emoci. Nechci mluvit o haiku, pro haiku přece jen platí nějaká pravidla a na to nejsem odborník, málokdo ví, že by skutečné haiku mělo vyjadřovat některou z nálad sabi, wabi, aware nebo jugen (A. Watts, Cesta Zenu), formou je to ale podobné a kdo ví, možná by to obstálo i u někoho, kdo haiku skutečně rozumí. Výborně! Je to nejlepší miniatura, kterou jsem tady v poslední době četl.

Yana: Jsou to verše mého rozervaného mládí.
Dík

Má moravská manželka říká, že prej tož.
Jestli myslíš můzu, tak si schválně udělá čas, když nemám čas. Jinak máš pravdu pár slov může být dost a kniha nic.
Po čem voněj nový kousky?

A její srdce získá ten, co neváhá a vyrazí ty dveře, bez pozvání, bez zaklepání (alfasamec ), čehož ona za čas lituje, to když se alfasamec dobývá do dalších dívčích dveří.
Citliví romantici jsou nejlepší kamarádi, tohle je pěkná cesta do jejich duše.

taron: Řeč byla o načichlých vlasech.
Vezmi si nebohého Goethova mladého werthera, který si ze smutku z neopětované lásky prohnal hlavu kulí, myslím, že načichlé vlasy by bylo to, co by mu vadilo u jeho milé nejmíň a natolik si ji z idealizoval, že by mu i voněla.

Věř, že si dokážu představit situaci, kdy by to byla ta nejkrásnější vůně (pochopitelně s manželkou).

Je to jarně pozitivní báseň, která potěší!

Často si takhle na jaře říkám "sluníčko vstaň už!"

To mám vypůjčený od jedny uklízečky, která kdyby se nenarodila tady za totáče, tak se jí klaněl celej svět.

http://youtu.be/1nQQ1ryuoIM

A je tady svobodná matka, častý námět lidových balad, které se předávali po generace, aby jejich osud byl varováním pro mladé neprovdané dívky a ty svou pozornost odvracely od tělesných žádostí.
Kdo to zavinil: duše nebo tělo?

http://youtu.be/GahGZrCKpLA

Super!!!
Ale jinak coby čehůn souhlasím se slnečnicou, dal bych k tomu překlad, myslím že by to dostalo ještě větší grády.

Yana: Mamka: Moc vám děkuji, vidím, že si rozumíme.

inkoust: Díky.

miroslawek: Dík.

ŽblaBuňka: Zamila: Yana: taron: Sucháč: miroslawek: Kakuzu: Homér: Tak jsem tu (už mi zas jde internet).
Všem vám moc a moc děkuju.

Já si nepamatuju, žes byla u nás na návštěvě!
Černý pes (od loňska dva černí psi vořeši) hlídají naše stavení, srnec se mi kdysi pásl na zahradě, na poli za plotem divočáci po nocích vyrývají zaorané zbytky kukuřice, čas hospodaří na stodole a chlívu (parkuju tam auta), bydlím v rovině rámované "kopci", hrátky vílí, to budou moje dcery.

Já ti rozumím, podobně vnímám opuštěná místa.

miroslawek: Děkuji za názor.

To je neuvěřitelná náhoda.
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=19178-napsano-na-dlani

Neberou mě verše, co přebarvujou svět na růžovo. Mám radši, když někdo vystihne svět, jak ho vidím já. Takhle ho taky někdy vidím.
K blues patří kus "neotesanosti" ( to nemám ze sebe, to napsal Merta v rozboru písňového textu s názvem Zpívaná poezie), mám ale dojem , že tohle by přecejen ještě chtělo trochu "přitesat."

Jo, jo...
Pod lípou sedět, poslouchat ptáče,
v klidu vychutnat si:
studenýho lahváče!

První mě zasáhlo, ten zlomek okamžiku, který jsi tam chtěla dostat jsem pocítil.
Druhé ne. třeba nejsem dobrý terč:-)

taron: Souhlasím s taron, klobouk dolů!