Ivkaja:Že bych putoval v čase pozpátku jako to bylo v 4erveném trpaslíkovi?

In vino veritas,
in amore la speranza!
Do země plné krás
doletí se mnou Lufthansa.
Na počest krásných žen,
jichž náruč nepoznám,
pohár pozvednu jen,
piju smuten a sám,
až pravda se mi zjeví,
/tam na dně sklenky mé!/
že nikdo nikdy neví,
v čím loži přistane!
;o)

No právě! Naděje umírá poslední! Před ní ovšem ten, kdo marně doufal...;o(

Celý můj život byl jen snění!
Pak přišlo tvrdé probuzení,
neplatí už nic, co jsem znal,
dumám, proč vlastně jsem tu dál...;o(((

Jenže co když teď spíše potkávám lidi, co mi "nevoní"?;o(

Trenérka:
Nikdo již blahem se netetelí!
Jsem prostě tele! A to je celý...;o(

A o čem, milá Lízo, milá Lízo, prozraď o čem? Že bych sepisoval nějakou petici?

Ivkaja: Krásně zkomprimovaná pravda? Tak to by mne nenapadlo! Já si tu jen tak hrál na buditele...

severka:
Nemáš zač, hvězdičko! Pokud to stihnu na psancích dát do WSka, jsem zvědav na reakce i tam...Zatím to je v trochu jiné podobě jako komenty u amazonit!;o)

mňousek:
Třeba psaní básní ve stylu starých mistrů a potěšení, když se líbí i těm mladším?

Díky Alli! I Tobě...

The trust don't die, the trust is allready dead! It's the bitter true, my dear Jane...;o(

Aliwien: Nemyslím, že by Láska byla má parketa, vždyť už ani nevím, jak vypadá...;o(

Prostějanek:
A proč bych nemohl?
Nemá coppyright na štěstí ani na pohádkové příběhy... A je už dávno mrtvý! Já ne!;o)))

Aliwien:
Když vybízí ke snění,
tak už neváhej a sni!
Pluj, kam touží srdce Tvoje,
pomáhej Ti báseň moje...;o)

Dream:
To jsem vskutku rád,
že snu mám co dát,
lehounká jak sen
je Tvá chvála jen,
hned zas mám chuť psát,
kus srdce tam dát...;o)

Mňousek: Že bych se dal na vodnické řemeslo?

Takovou krásnou velkou kočku by snad bylo škoda utopit!;o)

ivkaja: Díky moc! Mně se to taky docela líbí, když to čtu s odstupem! Vůbec nechápu, co se se mnou děje, když náhle k něčí básni začnu psát veršovaný komentář a náhle je z toho něco takového, co později povýším na dílko...Jako by v té chvíli do mne vstoupil duch dávného mistra básníka, možná i několik současně! Nevím, co se kolem mne děje, jen prsty klopýtají po klávesnici v bláhové snaze zachytit prchavé myšlenky a pocity...Možná si někde něco vypůjčím z knihovny akáši, v níž je prý zapsáno vše - to, co bylo , je i to , co teprve bude...Nevím, jak se na ni napojuji, ale určitě se mi to nějak daří...;o)
Je to jako šachová partie: Člověk náhle vymyslí nějakou kombinaci a netuší, že něco podobného už třeba vyzkoušel někdo jiný a třeba to i popsal v nějaké knize o zahájení, střední hře či koncovce věnované určitému typu hry! Takových teoretiků i praktiků, co se pak podělili o své zkušenosti, je spousta a ani profíci s vytrénovanou pamětí a ne jen amatérští šachoví nadšenci jako já nemohou všechno znát, ale střípek informace může kdesi ulpět a včas je použit! A tak člověk objevuje objevené a neví o tom, zaujat vlastní tvůrčí činností a dává do toho celé srdce...

Aliwien: Já taky věřím, že ne! Jen tu Lásku a Večernici jsem si vypůjčil, ale to bylo proto, že o ní kdosi sám psal v té mne tak inspirující básni...;o)))
Mohu si půjčit i pár obratů či celý veršík, ale srdce, které tam vkládám, je celé mé!;o)))