Aliwien: Díky! Ten smutek přichází tak trochu s podzimem... ;o)

Aliwien: Díky! Ale příliš mi lichotíš...;o)

Aliwien: Díky! Koukám, že ses rozhodla prozkoumat mé přírůstky opravdu z gruntu! ;o)

Aliwien: Díky! Život se prostě neskládá jen ze samých krásných šťastných chvilek...;o(

Aliwien: Díky! Je to pocitovka, kde nakonec vítězí trojí moudrost /od pánaboha, od těch druhých a tak trochu i má vlastní...;o)/.;-D

Aliwien: Díky! I ta melodie už existuje!;o)

Aliwien: Díky!;o)

Aliwien: Děkuji! Snažím se, abych nenudil ani nenaháněl mráčky na čela těch, co mne čtou...;-D

KlarKoss:
Promiň, to jsem netušil!Tak to jsem teda šlápl úplně vedle...;o(
A přitom jsem chtěl jen potěšit a říci, že ulpívat v minulosti je pro kočku...A zase jsem si jednou hloupě hrál na chápajícího moudrého starce...;o)

ŽblaBuňka: Ó, pak tedy díky!;o)

Zahlédl jsem v chatu Tvůj povzdech nad jaksi nevydařenou oslavou /bez toho, kdo měl přijet a nepřijel!/ Dodatečně přeji všechno nejlepší k těm krásným šestnácti. Já už je slavil třikrát a to čtvrté výročí snad už oslavím jako penzista. I když spíš ne, pokud vůbec...
♥♥♥♥♥♥♥
Buď radost Tvojí družkou jen
a úsměv stálý host,
ber život jako krásný sen,
ne trpkou povinnost.

Pak určitě se vyplní
vše, co si můžeš přát,
Láska Tvůj život naplní,
On bude Tě mít rád!
;oXXXXXXX

Líbila se mi Tvá básnička i Tvůj tak nějak dospělácký přístup k realitě a tak jsem Ti sem za odměnu hodil i svůj hříšek. Měj se sluníčkově!;o)

KlarKoss: Měla bys úspěch jako moderátorka na Nově!;o)

KlarKoss: Rána způsobená slovem je hlubší než rána mečem a velice špatně se hojívá, pokud vůbec...A ukvapenost v lásce je pro kočku! Jo, po boji je každý vojín generálem!;o)
*Nespěchej v lásce, ať je stálá,
chybí, kdo otálíi ten, kdo cválá...(Shakespeare)

KlarKoss:
Zřejmě to nebyla ta pravá
Láska,(ač tomu věřit chceš!),
tohle se prostě někdy stává,
ten pravý neslyšel by: Běž!

Ten by se mnohem více snažil
a pokoušel se o návrat,
v plamenech pochyb svých se smažil,
pak poznal: Jen Tebe mám rád!
------------------------------------------------
Někdy to, co se zdálo být jedinečné a krásné musí pominout, aby to uvolnilo v budoucnosti místo něčemu jinému, opravdovému...;o)))))))
*V jedné knize jsem kdysi četl: Máš-li něco ve dlani, pusť to! Pokud se to nevrátí, nikdy to nebylo Tvé! ♥

KlarKoss:
K mládí patří víra, že ještě lze něco podstatného změnit,
k stáří poznání, že by to byl jen název strany či tváře pro tento den! ;o(

KlarKoss:
Nádherná výzva! Kdo by odolal?;o)

KlarKoss: Nelituj toho, co bylo, třeba to tehdy nešlo vyjádřit jinak i když s odstupem času to vnímáš odlišně!
Čti správně přítomnost a kráčej s budoucností!(Homér - ten antický, nikoli zde píšící!);o)

KlarKoss:
Každá krajnost je škodlivá!(Lenin)
Tedy i devotní oddanost jakékoliv víře, ať už věříš v cokoli. Tam, kde víra brání pravé lásce, ba dokonce rozděluje i lidi věřící prakticky v totéž, je třeba neulpívat na víře a řídit se jen hlasem srdce. Neboť jen tam lze nalézt pravého boha, spravedlivého a nespoutávajícího, který nás neuvrhává do propasti věčných pochybností o všech a o všem...;o)
***Moc hezky jsi to vyjádřila i když chápu, že to pro Tebe nebylo lehké...

KlarKoss: Čertíček 24 si pro to kdesi jinde vymyslela do profilu výstižné označení "Optimistický pesimista".
Pamatuj, co pravil Aštávakra: Jaký sklon, takový směr osudu! Je spoutaný, kdo se cítí upoután, je svoboden, kdo se cítí svobodný...;o)

KlarKoss:
Odpověď najdeš ve svých očích,
té něžné brance do duše,
věř, že již dávno jsem si očíh,
jaká jsi a znám srdce Tvé.

V upřímnosti je pravá krása,
co každou šalbu přebívá,
kdo moudrý je, ten nad ní jásá,
neláká jej lež mámivá...
;-D

Vyjádřil jsem to zase po svém!
Prostě:
Neptej se proč, ale zdali,
přijmi, co život chce Ti dát,
pochybnosti stín ať nehalí
to, že kdos srdce chce Ti dát...;o)

Jo, na tohle téma by se dalo diskutovat hodně dlouho a s jediným ponaučením: Užívej darů života a naplno žij jen, buď tam kde život klokotá a sni svůj Lásky sen...
;o))))))))