Amelie M.: Možná ano! :-)
Taky mám některá svá dítka více v oblibě pro chvíle, kdy vznikla či pro ohlas lidí mně blízkých...:-)

Amelie M.: Tak to blahopřeju! No, já v novější době taky vyhrál, např. dvě dvd v country radiu, obě s Vinnetoue a Old Shatterhandem, a pak ještě knihu Vaříme bez soli, pro změnu v českém rozhlase...:-)
A když ještě KIRA vydávala Luští celá rodina, tak taky dvakrát: knihy, mgf. kazetu a šroubováky...A kluci taky vyhráli, trika a knihy, posílal jsem jim to v jedné obálce s mými řešeními. :-)

Amelie M.: Není zač! A určitě je nás víc...:-)

Amelie M.: A pročpak mne lituješ? Že jsem nevyhrál? Jinak já jsem na tu telefonickou soutěž Binga a další blbinky, co se tehdy vynořily volal z práce. A protože jsem měl avízo, že máme napíchlej služební telefon, tak raději ze zkušebního vozíku. Vlastně jsem na to hned dělal zkoušky tarifování. Takže jen ten čas, co jsem luštil ty křížovky a rébusy s nadějí na třeba 2 tácy byl můj vklad. A procvičit si mozkové závity nebylo k zahození, takže jsem vlastně nic netratil...:-)))

Amelie M.: Jj, líbí! Četl jsem předtím ty Oči modré po tátovi, tohle pak fakt pohladilo...:-)

Amelie M.:
Ano, smrt je někdy bolestivá zvlášť u dítěte a u toho i nepochopitelná...:-(

Je to takové mile něžné a sladce dráždivé, ale právě jen tak lehounce, nenásilně, aby i čtenář mohl uplatnit svoji fantazii...:-(((
Vždycky když čtu, že někdo cosi hodnotí jako obehrané, kýčovité etc...cosi se ve mně bouří! Vždyť to by pak i sama Láska byla obehraný kýč...Pro mne je důležité, jak to na mne působí, jaké to ve mně budí pocity a až teprve zkoumám prostředky, které ony pocity vyvolávají...
A tohle mi zní jkao mazlvá melodie plná Lásky, která souzní s naladěním mé vlastní struny. :-)
Bylo mi docela líto, žes nemohla na ten sraz do Prahy, protože jsi bezesporu zajímavý exemplář psance a tvůj záběr je veliký! I když samozřejmě těch lidiček, co bych rád poznal osobně, by se našlo víc! Některé jistě uhodneš...:-)))

Jo, to poslední se mi taky stalo! Pak jsem rozesmál pár lidí, když sem se hlásil: Haló, tady Impulsovi! Dokonce i když jsem volal sám a někam úplně jinam a z ouplně jiných pohnutek...:-)

Amelie M.: Každý, kdo propadl kouzlu inspiračních chvilek a poznal pocit "velkého stvořitele byť nepatrných věcí" a okusil radost z toho, že někoho zaujaly, pobavily či potěšily, ti porozuměl! Ano, člověk ztrácí pocit hranic a míchá skutečnost s fikcí, vytváří si svůj zvláštní pohádkový svět a rád do něj vpouští spřízněné duše...:-)

Amelie M.: Taky jsem to okdysi zkusil, když to začínalo a volání z pevné nebylo ještě tak drahé. Jako spojař jsem měl 120 impulsů zdarma, ovšem taky jsem se nakonec nedovolal, jen mne to vláčelo po všech možných hláskách...Ale vím, že někdy to počítalo už při přihlášení té hlásky, vyřizovali jsme takhle spoustu reklamací. :-)
Ale taky jsem i vyhrál, když jsem třeba volal vyluštění křížovek z nějakého časopisu. Celou tisícovku, za kterou se tehdy ještě dalo i lecos koupit...Jenže třeba na Bingo jsem měl skoro všechna čísla a nikdo mi nezavola! Zato jsem mohl mít 2 lístky na Spartu, když jsem správně tipoval její utkání, jenže mi nikdo nevyměnil službu a tak jsem to ukecal na prachy. Poštou přišlo 220 kaček a tak kluci dostali něco dobrého...:-p

Půvabné, něžné...:-)
Doufám, že jen tak hned neroztaješ! A ještě mne napadá: Mají i vločky více životů, nebo je to pokaždé jen nějaká nová? :-)

I když člověk rozumem chápe realitu a je s ní do jisté míry smířen, smrt dítěte, které nedostalo ani šanci okusit život, se mnou vždycky otřese. pro mne je to až příliš sugestivní, výstižné a ukončené... Přístup Zam* nechápu! :-(
Když jdu rodičům na hrob, je na začátku cesty hrobka malé holčičky, snad čtyřleté, plno světýlek a svíček a jednomu je úzko z pomyšlení, že jí byla tak brzy odňata šance žít! Je-li cos nad námi, jaký je v tom řád, že vzklíčí nový život a vzápětí je násilně ukončen? Je to snad trest za karmická provinění duší rodičů či dítěte v jiných životech? Jak necitelné musí být ono "cosi", že místo aby vneslo řád již do života duší v 1. inkarnaci, trestá je za prohřešky z neznalosti řádu v těch dalších? :-(

Těm, kteří nerozumí žertu
vážnou věc nesvěřil bych snad.
Jsou nudní jen, ať táhnou k čertu!
Já milou změnu spíš mám rád.

Ten, kdo s úsměvem na svět shlíží,
kód moudrosti má v genech snad,
a tak bez stresů, bez obtíží
umí i trable spořádat...:-)

Lenča: Tic tac má dvě calorie! Kolik jich má tak tak? :-p

Lenča: Díky! Já to sice tentokrát nestíhal poslat do soutěže, protože starý kompík se sekal a autor sám kolaboval, ale už mám svůj noťásek opravený a trochu jsem nabral sil, tak mám zas touhy rozsévače...:-)
Klidně si bouchej, v téhle naznačené formě to neuškodí, spíše naopak...:-)

Na tohle téma se už krásně vyjádřil jeden skvělý libanonský autor a filozof, jehož díla objevíš i v knihovnách:
"Krása je něco, co přitahuje tvou duši a touží dávat, ne přijímat. Kdykoli se setkáš s krásou, cítíš, že tvoje vnitřní ruce se k ní vzpínají a touží ji uchopit a vnést do svého srdce. Je to velkolepost prodchnutá žalem a radostí; je to něco neviděného, co přesto vidíš, něco neurčitého, co přesto chápeš, a němého, co slyšíš - je to svátost nejsvětější, která začíná v tobě a končí nesmírně daleko za tvou pozemskou představivostí..." (Chalíl Džibrán)
:-)

Lenča:
Každý se trochu výš posune rád,
na krásné věci jen třeba se ptát,
když tě cos zabolí, nedej to znát,
ať je to cokoli, přec zkus se smát!
:-)

Lenča:
Je to takový něžný, miloučký a lehounký, zrovinka jako ten nevinný dívčí sen! Pro mne vítaná změna po těch trochu smutných filozofických úvahách...:-)
Je to strašně chytlavý, i já se dal svést a tak trochu si tu nevinně zaharaším...

Odložím svých splínů krosnu,
úsměvem prozářím líčka,
tajně nahlédnu ti do snu,
budu plát jako ta svíčka,
která tiše na oltáři
plane mihotavým svitem,
vplížím se ti do srdíčka
v kouzelný čas před úsvitem...

Krásné! Stává se z Tebe filozofka? Přeji Ti hodně vyhraných zápasů než přijde ten poslední, osudový, jehož výsledek je předem znám! Škola života nás ale učí přijmout to se ctí a umět odejít s hlavou vztyčenou...:-)

korálek: Vracíš se k básním mým jako ke starým přítelkyním? :-)