vanovaso: Umět se zasnít s dítětem v nás, to je velký dar...:-)

Ach, ta věčná přitažlivost protikladů...:-)

Lenča: To je dobře! :-)

Schovávat lásku za ostnatým drátem,
věřit, že atak bolu odradí?
A co Tvé srdce, to, co pod kabátem
krásný sen o svobodě pohladí?
:-)

vanovaso:
Jen houšť a větší kapky
i milých slůvek pár,
by sen jak něžné tlapky
k nám rychle přicupal...
:-)

A42: Vždyť já vím! Ovšem je tu i velká šance se se svou šancí minout...:-)
A žena prý spíše odpustí tomu, kdo předběhne vhodný okamžik, než tomu, kdo jej propásne...:-(

A42: Díky za věcnou připomínku ohledně tanga. Já vím, že při něm ty pohyby jsou napjaté, možná jsem měl napsat spíše "plujeme", plachetnice taky rozráží klidnou hladinu podobným stylem...:-)

Psavec: Není zač! Zablbnul jsem si jako za starých časů...:-)

Dobře, že z šuplíku vytažena
óda na fenomén jménem "žena".
Snad vše je řečeno, nyní jen zbývá
sám odkrýt tajemství, jež žena skrývá...

Žena je nejhezčí věcí, jež dána
byla nám přírodou či rukou Pána...
Uctěme půvaby, važme si lásky,
na poli života sbírejme klásky.

Kdo šanci propásne, sám si je vinen,
nepozná rozkoše spojené s klínem.
Do očí, do srdce prach smutku sedne,
půlnoční vodopád, temný mrak ve dne...

Tom Cortés: O.K., Tome! já jsem jen veršotepecký kutil - amatér, neovládám teorii ani na nic nebrnkám, kromě citů čtenářek a výrazy z teorie jsou tedy pro mne španělská vesnice a chvíli přemýšlím, zda to není nadávka. Píšu jen intuitivně, podle citu a občas si spočítám slabiky. A doba, kdy jsem přednášel na soutěži je možná vzdálenější, než první rande tvých rodičů.../I když si rád zpívám.../:-(
Napsal jsem tu tedy jen svůj dojem. Jinak to krásně plyne a mohu jen souhlasit s Jirkou Turnerem i dalšími kritiky. :-)

Tom Cortés: Paráda, Tome!
Výhradu mám snad jen k té dvojici posledních veršů, kde bych "všechno" změnil na "vše", aby tam nebyla ta slabika navíc vůči poslednímu verši. A líp se to i přednáší!
*A ještě v tom posledním mi nějak nezní to "moct znovu". Asi bych tam taky udělal změnu na "moci zas"...:-)))

Láska až za hrob?
Sejdeme se v nekonečnu,
touhy kruh se uzavře,
zas potká vysněnou tečnu,
navěky již s ní splyne...
¥ Je to tak dojemně krásný, až se mi z toho nějak orosila kukadla...:-)

korálek: Děkuju, korálku! Jsem rád, že i tady nacházím fanynky podobného stylu, pro některé možná už přežitého...
Na saspi se mi dokonce vzhledem k tomu, že patřím k vymírajícímu druhu poetů dostalo příslibu, že budu hýčkán, ať už si lze pod tím představit cokoli! :-)
Ostatně to ona milá osůbka, se kterou už znám a přátelím hezkých pár let, dávno prakticky činí! A sama píše skvěle, jak povídky, tak teď i verše, k čemuž jsem ji přivedl právě já, čímž se moc rád pochlubím!:-)))
To je ten největší přínos literárních portálů, vedle rozvoje vlastních literárních schopností, že člověk získá pár přátel, které třeba nikdy osobně nepotká, ale přesto jeho život nesmírně obohatí! :-))))

Lenča: Když tak o tom přemýšlím, ti dva se vlastně nijak nelišili...Jen přijali pravidla naší konzumní společnosti. :-)

Vzhledem k tomu, jaký je u vás zřejmě provoz, jistě do třetice poznáš toho správného...:-)

PrimaDen: Děkuju! Když se to líbí hned čtyřem mým věrným čtenářkám, něco na tom bude! :-)

vanovaso: Děkuju! Jsem rád, že se tady líbí! Ovšem ne každý si potrpí na verše...:-)

A42: Díky! Mám takové láskyplné období...Jo, Vrchlický, to byl profík, já si jen hraju...:-)))

korálek: Snad ano! :-)

A42: Díky! Jsem už prostě takový...:-)