Vir:Moc ď za koment

Nejen smutná, také je v ní krásné vyznání

učíme se celý život, je taková k večernímu zamyšlení, pěkná

Jo, líbí, a rozjíždí se tak pomalu a ta druhá část je ještě lepší

Jo ta se ti povedla, tráva jo? A loni ji ukradli?

loner:moc dík teda

Popsala si ty pocity obrazně, tak že jsem přesvědčena že tohle opravdu jsi ty. Je strašné, když člověk veselý a mladý má v hlavě to co nikdo netuší, uvědomuje si svou bezmocnost k těm prokletejm myšlenkám. Najednou jsou tady a ať se snažíš sebevíce ne a ne je dostat z hlavy. Ničí tě, berou sebevědomí, žerou tě zevnitř. A já si v takovym případě myslím že dobrý přítel je samozřejmě fajn, ale někdy to nestačí. Navíc kolika lidem jsi schopna své pocity vyříkat. To je někdy to nejtěžší. Umět se přiznat před někým k těm svým pocitům. Jasně že ti řeknu piš a budeme tady s tebou. Ale duševní zdraví jde ruku v ruce s tělesným. A když je toho moc tak se roznemůže i tělo. Jsi ve stálém stresu, máš fobie, deprese a tělo se brání! A často takové stavy jsou počátkem dlouhodobé nemoci. Proto jestli je to tak jak píšeš, myslím že nejlepší je navštívit odborníka. Tím nechci naznačit že nás to nezajímá, vůbec ne! Piš, ale boj sama se sebou vyhrajou jen opravdu silní.

taron: D_P: Spíš jsem chtěla vyjádřit že co opravdu potřebujeme se nedá koupit a také to, že lidi tráví celé dni v nákupních zónách a nadávají jak se mají špatně, asi jsem to napsala blbě.

Jo, ten zlom pak se mi moc líbil, když čtenář zjistí čeho je to barva.

Ó, z té básně na mě dýchla samota, napsala si ji nádherně smutně.

Působí na mě téma a je i hezky napsaná

lež a nech si lhát už jen to samo o sobě je pěkný a ten zbytek ještě lepší

bohužel jsou mezi námi závistivci, většinou sami nemají šťastný život, jsou to takový kobylky které kolem sebe kopou a dělají problémy, zajímavý myšlenky

Ziky, ta je teda! Lehce se dotýkat nebe a přitom flirtovat s peklem. Moc se ti povedla.

líbí se mi, uspořádání i text

Jo, chtěla jsem ti napsat že kdyby nebyla všechna ta proč tak bysme si neuvědomili jak je nám vlastně krásně a ty si v poslední sloce odpověděla sama. No tak to je fajn. Víme tedy proč a já vím že se mi to líbilo.

Musim si to pustit znovu, fakt skvělý.

Úplně mě dostala tvoje poušť, skutečně mám husí kůži, vnímám každé slovíčko a žasnu. Klobouk dolů, uvedl ses. Nasadil sis vysokou laťku. Do téhle chvíle můj největší emoční zážitek dne. Měj se a dík.

Doprčic, ten vnitřní boj který svádíme, hřích, svědomí, morální zábrany a život, užívat si. Líbí se mi to zamyšlení který si mi naservírovala.

DDD: taron: Nevěděla jsem jestli to sem mám dát, o to víc ď za komentáře. Propiluju ještě ty ostatní monology, možná.