» Komentáře v galerii 11.11. 11:32Poezie anonymity: Leslie, jsi žena mnohého talentu. Poezie i výtvarná stránka Tvého umu je interesantní. 26.05. 12:24Leslie: puero: Určitě jo! Já maluju ve frekvenci aktuálně asi jeden obrázek za tři roky. A ani předtím jsem to neuměla, učím se. |
» Poslední komentáře» Poslední diskuzní příspěvkyLUKiO: Herr_Jaroslav: Toto zde funguje už roky. Platí pravidlo něco za něco: chceš-li zde publikovat, tak nebuď pasivní a přečti si i ostatní autory a okomentuj jejich díla. Jedno přečtení a jeden komentář je si myslím rozumná cena za publikování jednoho vlastního díla. Dvě minuty času versus pouze placené... Herr_Jaroslav: ... napsal jsem sice adminovi, ale třeba to půjde rychleji takto: Poradíte mi, kde tady lze zrušit profil? Asi to není na první pokus, jak by běžný uživatel očekával. A nebo nejsem dostatečně soustředěný. Děkuji. Herr_Jaroslav: Takže se tady vynucují komentáře, pokud chci vložit další text, musím povinně předstírat, že mne zajímá nějaký autor a napsat mu tam komentář. To je tak strašně stupidní princip, že po jednom dni existence mizím. Fakt netuším, který myšlenkový velikán takovou hovadinu vymyslel. Díky bohu, že existuj... Miras2250: LUKiO.
Moc děkuji za vstřícnost. Ani jsem nečekal, že se tím budete zabývat. Nakonec spokojenost na všech stranách. Mám i zpětné vazby od autorů. Takže ještě jednou velké díky a hezký zbytek dne. Miras2250 LUKiO: Ahoj, chápu a souhlas, bazírovat na času nemusíme.
Upravil jsem to. |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vacko [14], ukrytá v máku [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
