|
Reakce na Ermu a její fejeton (http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=24368-moje-mura-literarnich-webu).
 26.11.2013 17 1421(22) 0 |
Poezie nebo próza?
Na literárních webech převažuje poezie, to je fakt. Ale důvodem jsou preference čtenářů, nikoli autorů. Doba je příliš uspěchaná a málokdo má čas začíst se do delšího textu. Samozřejmě i na literárním webu si prozaik může vytvořit okruh svých čtenářů, kteří budou dychtivě očekávat další jeho dílo, jenže proti básníkovi to má daleko těžší. Lidí, kteří mu vůbec dají šanci, aby je oslovil a zaujal, je nepoměrně méně.
Záhada volného verše
Jako ryzí amatér určitě nejsem kompetentní se k tomu vyjadřovat, ale názor mám a nebojím se ho říct :). S volným veršem to vidím podobně jako s abstraktní malbou. Kritizovat ho a zlehčovat je stejně snadné jako označit abstraktní obraz za čmáranici, kterou by svedl každý. Když je kresba realistická, jsou lidé daleko ochotnější uznat ji za umění, i když to ve skutečnosti může být právě naopak.
Podobně ne každý text, který se rýmuje, je básní, ale možná se za ni jenom vydává. V rýmu se totiž schovají i nedostatky, které z volného verše trapně trčí ven, takže souhlasím s názorem, že ve skutečnosti je volný verš těžší, i když to tak na první pohled nevypadá.
Pravopisné chyby jsou jak falešné noty
Bohužel, tohle asi bude znít nafoukaně a mnohým nelibě, ale je potřeba to říct. O co se tady pokoušíme, je tvorba. A máme tu drzost jít s ní na světlo a ukázat ji ostatním. Pokud zároveň prozradíme, že neovládáme ani to nejzákladnější řemeslo, je to trapas.
Představte si tanečníka, který chce veřejně vystupovat, ale neslyší rytmus. Fotografa, který neumí správně nastavit techniku. Hudebníka, který neovládá svůj nástroj... Naším nástrojem je jazyk, takže pravopisné chyby vždycky působí rušivě a každému dílu spolehlivě dodají punc amatérismu. U některého je to stejně jedno, ale občas to bývá docela škoda.
A ještě z pohledu čtenáře. Textů je dnes nepřeberná záplava a čas na jejich čtení má každý omezen. Proč bych měla svůj čas věnovat čtení něčeho, čemu dostatečný čas a pozornost nevěnoval ani sám autor? Pravopisné chyby nejsou jen neúctou k jazyku, ale i neúctou ke čtenářům.
(Já sem vkládám básničky, protože mám pocit, že to je pro ně správné místo. Ale těm jsem přišla na chuť až v poslední době, jinak je mou parketou próza nebo spíš texty trochu jiného typu, pro které vidím lepší uplatnění zase jinde. Myslím, že je logické, aby šel autor za čtenáři, protože naopak to moc nefunguje. Psát prózu na web, kde jednoznačně převažuje poezie, a potom plakat, že nemá dost čtenářů, je možná trochu pošetilé. Už proto, že vůbec to nejcennější na literárních webech je zpětná vazba, které se autor bez čtenářů jen těžko dočká...)
Na literárních webech převažuje poezie, to je fakt. Ale důvodem jsou preference čtenářů, nikoli autorů. Doba je příliš uspěchaná a málokdo má čas začíst se do delšího textu. Samozřejmě i na literárním webu si prozaik může vytvořit okruh svých čtenářů, kteří budou dychtivě očekávat další jeho dílo, jenže proti básníkovi to má daleko těžší. Lidí, kteří mu vůbec dají šanci, aby je oslovil a zaujal, je nepoměrně méně.
Záhada volného verše
Jako ryzí amatér určitě nejsem kompetentní se k tomu vyjadřovat, ale názor mám a nebojím se ho říct :). S volným veršem to vidím podobně jako s abstraktní malbou. Kritizovat ho a zlehčovat je stejně snadné jako označit abstraktní obraz za čmáranici, kterou by svedl každý. Když je kresba realistická, jsou lidé daleko ochotnější uznat ji za umění, i když to ve skutečnosti může být právě naopak.
Podobně ne každý text, který se rýmuje, je básní, ale možná se za ni jenom vydává. V rýmu se totiž schovají i nedostatky, které z volného verše trapně trčí ven, takže souhlasím s názorem, že ve skutečnosti je volný verš těžší, i když to tak na první pohled nevypadá.
Pravopisné chyby jsou jak falešné noty
Bohužel, tohle asi bude znít nafoukaně a mnohým nelibě, ale je potřeba to říct. O co se tady pokoušíme, je tvorba. A máme tu drzost jít s ní na světlo a ukázat ji ostatním. Pokud zároveň prozradíme, že neovládáme ani to nejzákladnější řemeslo, je to trapas.
Představte si tanečníka, který chce veřejně vystupovat, ale neslyší rytmus. Fotografa, který neumí správně nastavit techniku. Hudebníka, který neovládá svůj nástroj... Naším nástrojem je jazyk, takže pravopisné chyby vždycky působí rušivě a každému dílu spolehlivě dodají punc amatérismu. U některého je to stejně jedno, ale občas to bývá docela škoda.
A ještě z pohledu čtenáře. Textů je dnes nepřeberná záplava a čas na jejich čtení má každý omezen. Proč bych měla svůj čas věnovat čtení něčeho, čemu dostatečný čas a pozornost nevěnoval ani sám autor? Pravopisné chyby nejsou jen neúctou k jazyku, ale i neúctou ke čtenářům.
(Já sem vkládám básničky, protože mám pocit, že to je pro ně správné místo. Ale těm jsem přišla na chuť až v poslední době, jinak je mou parketou próza nebo spíš texty trochu jiného typu, pro které vidím lepší uplatnění zase jinde. Myslím, že je logické, aby šel autor za čtenáři, protože naopak to moc nefunguje. Psát prózu na web, kde jednoznačně převažuje poezie, a potom plakat, že nemá dost čtenářů, je možná trochu pošetilé. Už proto, že vůbec to nejcennější na literárních webech je zpětná vazba, které se autor bez čtenářů jen těžko dočká...)
Ze sbírky: Když psanci inspirují
27.11.2013 - 13:28Vladan: měla jsem spíše napsat se vyjadřuje, samozřejmě že obsah může být totožný, v próze je ale sdělení nástrojem toho obsahu, v poezii obsah je nástrojem sdělení, v próze je slovo a to má jasný význam, v poezii se za slovem dá hledat spousta vedleších významů. V próze postupujeme podle osnovy, bod po bodu a děje se v nějakém časovém rozmezí, kdežto báseň ta je tady a teď, no ťak nějak próza běží a báseň ta prostě stojí, ale samozřejmě obsah může být stejný, s tím že v próze ho pochopíme snadněji než v poezii.
27.11.2013 - 11:16Vladan: Souhlasím a psala jsem to už v komentáři Jiřímu. Poezie i próza mohou vyjadřovat totéž, jen jinými cestami. A protože čtenáři často upřednostňují jednu z těchto hlavních cest, je správné používat obě a navíc hledat další a další nové stezičky, protože každá může vést k jiné skupině čtenářů...
27.11.2013 - 11:10Yana: Máš pravdu, tady to sice vypadá, že jsme národ poetů, ale zdání klame, je to jen ostrůvek v moři, kterému jasně vládne próza. A moc děkuji za návštěvu i za poklonu.
27.11.2013 - 10:46Jiří Turner: Yana: Zastavím se u dvou vašich výroků:
"to, co lze dobře zaznamenat prózou, o tom je zbytečné psát báseň"
"Poezie přece vyjadřuje něco zcela jiného než próza,"
oba tyto názory vyznívají obdobně tak, jako by proza a poezie řešily jiná témata - měly jiný obsah. Ale podle mě to není pravda. Támata jsou stejná, rozdílná je forma - jak je vyjadřujeme. Tam, kde já mám na popis vztahu dvou lidí dvacet (nebo dvě stě) stránek, má básník dva verše (dvě bezverší), musí použít obraz, asociaci, opřít se o pocity.
"to, co lze dobře zaznamenat prózou, o tom je zbytečné psát báseň"
"Poezie přece vyjadřuje něco zcela jiného než próza,"
oba tyto názory vyznívají obdobně tak, jako by proza a poezie řešily jiná témata - měly jiný obsah. Ale podle mě to není pravda. Támata jsou stejná, rozdílná je forma - jak je vyjadřujeme. Tam, kde já mám na popis vztahu dvou lidí dvacet (nebo dvě stě) stránek, má básník dva verše (dvě bezverší), musí použít obraz, asociaci, opřít se o pocity.
27.11.2013 - 10:35Jiří Turner: Moc děkuji za obsáhlý komentář. Také myslím, že převaha poezie na literárních webech nesvědčí ani tak o poetičnosti českého národa jako spíš o faktu, že jinde se básně uplatní jen těžko.
V názoru na volný verš a na poezii vůbec si myslím neprořečíme, napsal jste to moc hezky. Jenom nemyslím, že je zbytečné psát báseň o tom, co lze dobře zaznamenat prózou. Každé to vyjádření - pokud se podaří - má jiné přednosti, jiné kouzlo a také jiné čtenáře.
Jak jsem psala už níže, pravopisné chyby dělá opravdu každý a někdy si není jistý ani korektor, takže drobnosti opravdu neřeším. Ale ověřit si například, jestli se píše "kobila" nebo "kobyla", je v době internetu otázkou několika vteřin, takže nechat v textu takovéhle chyby nelze nazvat jinak než lajdáctvím. Naučit se, kdy patří "mě" a "mně" a jaké koncovky používat v příčestí minulém, možná zabere trochu delší čas, ale i začínající literát amatér by alespoň látku 1. stupně ZŠ měl zvládnout.
A zpětná vazba... tady jsem, přiznám se, trochu zmatená. Pokládala jsem za samozřejmé, že když člověk zveřejní nějaké dílko, tak jednak chce, aby ho ostatní četli, a za druhé ho zajímá, co si o tom čtenáři myslí. S údivem zjišťuji, že tady jsou i autoři naprosto přesvědčení o své dokonalosti, kteří se uvolili oblažit ostatní svým géniem, a pak taky řada těch, co se jen potřebují vypovídat ze své bolesti či problémů, aniž by je zajímala jakákoli reakce. Ale aspoň je jasné, že tyhle komentovat opravdu netřeba :).
V názoru na volný verš a na poezii vůbec si myslím neprořečíme, napsal jste to moc hezky. Jenom nemyslím, že je zbytečné psát báseň o tom, co lze dobře zaznamenat prózou. Každé to vyjádření - pokud se podaří - má jiné přednosti, jiné kouzlo a také jiné čtenáře.
Jak jsem psala už níže, pravopisné chyby dělá opravdu každý a někdy si není jistý ani korektor, takže drobnosti opravdu neřeším. Ale ověřit si například, jestli se píše "kobila" nebo "kobyla", je v době internetu otázkou několika vteřin, takže nechat v textu takovéhle chyby nelze nazvat jinak než lajdáctvím. Naučit se, kdy patří "mě" a "mně" a jaké koncovky používat v příčestí minulém, možná zabere trochu delší čas, ale i začínající literát amatér by alespoň látku 1. stupně ZŠ měl zvládnout.
A zpětná vazba... tady jsem, přiznám se, trochu zmatená. Pokládala jsem za samozřejmé, že když člověk zveřejní nějaké dílko, tak jednak chce, aby ho ostatní četli, a za druhé ho zajímá, co si o tom čtenáři myslí. S údivem zjišťuji, že tady jsou i autoři naprosto přesvědčení o své dokonalosti, kteří se uvolili oblažit ostatní svým géniem, a pak taky řada těch, co se jen potřebují vypovídat ze své bolesti či problémů, aniž by je zajímala jakákoli reakce. Ale aspoň je jasné, že tyhle komentovat opravdu netřeba :).
27.11.2013 - 10:03Poezie přece vyjadřuje něco zcela jiného než próza, samozřejmě ne absolutně, ale vyjadřuje pocity, emoce, dává nahlédnou do vnitřního světa poety, působí mnohem silněji než próza, myslím, že proto na těchto webech převládají čtenáři i tvůrci poezie, protože jinde nenacházejí takové uplatnění, občas píšu prózu, když ji dám přečíst někomu mimo psance, chápe ji, básně většinu lidí nezajímají, nečtou je a nechápou, a proto máme šanci sdružovat se tady, napsala jsi to moc hezky a plně se s tebou ztotožňuji, skláním ti poklonu. Umíš dobře psát a tvé vyjadřování má úroveň.
27.11.2013 - 09:51Erma: Díky za návštěvu i za názor! Souhlasím, že ve většině případů je jednodušší napsat 50 slov než 2000. A že je básniček zbytečně moc, to je taky fakt, na druhé straně čeho ne? :-) Jenže i tak si radši přečtu špatnou báseň než špatnou povídku, protože ta první mi sebere jenom minutu... Ono je docela umění najít v záplavě textů skutečné perly. A je daleko rychlejší a tím i snadnější najít je v poezii než v próze. Proto myslím, že rozhodující zůstává preference čtenářů. I kdyby byl poměr poezie a prózy 1:1, se čteností druhého by to asi moc nezahýbalo...
27.11.2013 - 09:22mannaz: Díky za komentář, který vlastně potvrzuje, co jsem napsala. Sama píšeš prózu, ale z časových důvodů čteš hlavně poezii... S chybami to mozná vyznělo moc přísně. Vím, že je dělá každý, a třeba o čárkách v souvětí jsem opravdu nepsala. Jenže občas jsou ty hrubky do očí bijící a je jich moc... čímž samozřejmě nemířím na Tebe :). U básniček mě vždycky pobaví, když si autor předem udělá alibi, že "text psal v rychlosti" nebo "na mobilu" apod. Asi fakt věří, že síla jeho výpovědi je tak obrovská, že mu čtenáři formální nedostatky rádi odpustí. Smutné :/.
26.11.2013 - 23:42Celé vlákno diskuze kolem okolo semi cisti nechce.Mam vytku kEme kteraz to popsala vilny metaforicky styl jako neco za co by se div nemelo strilet - inu ja takto soudim naprosto stupidni rymovani poulicnich raperu ;)
26.11.2013 - 17:06Šmarjá, já sem vlezu a hned takový humbuk. To jsem nechtěla a ani neměla v úmyslu. Takže se omlouvám, příště si dám pozor, aby uveřejněné téma nebylo konfliktní. Psala jsem to jen tak, jak jsem to cítila, bez zlých úmyslů, či podceňování čehokoliv (mimo metafor kdy si sametový kolibřík udělá hnízdo v uchu netopýra) Takovými volný verše oplývají a obecenstvo hýká nadšením a já si říkám, že jsem asi blbá. Už proto, že sametový je netopýr a ne kolibřík, :-DD. Já mám totiž básně moc ráda, ale musím vědět o čem jsou.
26.11.2013 - 16:25Vypadá to, jakoby Erma strhla lavinu úvah o poezii, próze, volném a vázaném verši... Již jsem asi také stržen.
Nadvláda poezie nad prózou v literárních webech má své pojmenované racionální důvody a je, myslím, dobře, že to tak je. Básníci prakticky ani jinou možnost nemají.
Pomyslný konflikt volného vázaného verše bych osobně neporovnával s abstraktním obrazem či hudbou. Abstraktní báseň může být stejně dobře rýmovaná jako nerýmovaná a úplně stejně i báseň epická.
Jak už jsem psal v komentáři Ermě, poezie je určitý pohled na svět, trochu jiný než je ten "normální".
Člověk se nestává básníkem, protože by se jím chtěl stát. Je jím nebo není, píše nebo nepíše, je čten a oblíben nebo není.
Jinými slovy, to, co lze dobře zaznamenat prózou, o tom je zbytečné psát báseň, a když má báseň ve volném verši pouze grafickou do podobu básně, nechápu její význam. Napsat báseň ve volném verši, aby byla básní, je těžké a klobou dolů před tím, kdo to umí.
Vše ostatní je ukryto v upřímnosti a neupřímnosti, v píli a v lajdáctví, v trpělivosti a zbrklosti, v nadání a v mylné představě, že nadání mám... Z těch výše uvedených negativ nevznikne nikdy nic dobrého. Ale i špatné může být dočasně úspěšné. Homér, Li Po, Shakespeare, Villon se po mnoha staletích stále čtou a po armádě módních, chválených poetů všech dob neštěkne ani pes.
K pravopisným a k základním formálním prohřeškům bych nebyl tak přísný(asi i proto, že je sám dělám), ale když jsou ti pravopisně a stylisticky méně zdatní těmi zdatnějšími upozorňováni, což je dobře, neměli by se proto na ně zlobit.
Zpětná vazba je důležitá zvláště pro nepokorné poety.
Nadvláda poezie nad prózou v literárních webech má své pojmenované racionální důvody a je, myslím, dobře, že to tak je. Básníci prakticky ani jinou možnost nemají.
Pomyslný konflikt volného vázaného verše bych osobně neporovnával s abstraktním obrazem či hudbou. Abstraktní báseň může být stejně dobře rýmovaná jako nerýmovaná a úplně stejně i báseň epická.
Jak už jsem psal v komentáři Ermě, poezie je určitý pohled na svět, trochu jiný než je ten "normální".
Člověk se nestává básníkem, protože by se jím chtěl stát. Je jím nebo není, píše nebo nepíše, je čten a oblíben nebo není.
Jinými slovy, to, co lze dobře zaznamenat prózou, o tom je zbytečné psát báseň, a když má báseň ve volném verši pouze grafickou do podobu básně, nechápu její význam. Napsat báseň ve volném verši, aby byla básní, je těžké a klobou dolů před tím, kdo to umí.
Vše ostatní je ukryto v upřímnosti a neupřímnosti, v píli a v lajdáctví, v trpělivosti a zbrklosti, v nadání a v mylné představě, že nadání mám... Z těch výše uvedených negativ nevznikne nikdy nic dobrého. Ale i špatné může být dočasně úspěšné. Homér, Li Po, Shakespeare, Villon se po mnoha staletích stále čtou a po armádě módních, chválených poetů všech dob neštěkne ani pes.
K pravopisným a k základním formálním prohřeškům bych nebyl tak přísný(asi i proto, že je sám dělám), ale když jsou ti pravopisně a stylisticky méně zdatní těmi zdatnějšími upozorňováni, což je dobře, neměli by se proto na ně zlobit.
Zpětná vazba je důležitá zvláště pro nepokorné poety.
26.11.2013 - 14:13Dovolím si s prvním odstavcem polemizovat. Preference autorů? Jsou tu tisíce básní, kterých si nikdo ani nevšimne (myslím LS), servery jsou jimi zahlcené a tím se i devalvuje jejich výpovědní hodnota. Proč? Je jednodušší napsat 5O slov než 2000? Asi ano. Jinak souhlasím a nepláči, jen jsem použila nadsázku.
26.11.2013 - 13:54Jako čtenář přiznávám, že více čtu poezii a přesně z toho důvodu, o kterém píšeš. Prózu můžu číst jen večer, nebo v noci, kdy už mám v kuse větší chvilku a neodbíhám od toho. Báseň lze přečíst a vstřebat za pár minut.
(Problém je, že tou dobou i píšu a pokud jsem v "produktivním" období, nemůžu moc číst.)
Jako autor mám raději prózu, poezii prostě neumím. Chyb se snažím vyvarovat, ale v kapitole o třech tisících slov se vždycky nějaká najde a rozhodně bych netvrdila, že si nedám práci s jejich hledáním. Jenže čtení po sobě samém je neproduktivní a vede většinou k přehlédnutí nějakých těch nedostatků. Spousta spisovatelů dělá chyby, praxí a citem pro jazyk se asi minimalizují.
(Problém je, že tou dobou i píšu a pokud jsem v "produktivním" období, nemůžu moc číst.)
Jako autor mám raději prózu, poezii prostě neumím. Chyb se snažím vyvarovat, ale v kapitole o třech tisících slov se vždycky nějaká najde a rozhodně bych netvrdila, že si nedám práci s jejich hledáním. Jenže čtení po sobě samém je neproduktivní a vede většinou k přehlédnutí nějakých těch nedostatků. Spousta spisovatelů dělá chyby, praxí a citem pro jazyk se asi minimalizují.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Literární weby nejsou noční můra : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zloděj v podkroví
Předchozí dílo autora : Výčitky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Amy.mousse řekla o Mitzi :Promiň...
