Čtvrtá epizoda postmoderně naturalistického seriálu Ester Krejčí. Melanie Navrátil pořádá oslavu, Jana Zlomilová a Ester Krejčí se pokoušejí seznámit s hochy, Tamara Janů předvádí kouzlo podle návodu. Stránky seriálu: http://ekrejcixf.sweb.cz/
18.11.2013 1 1544(3) 0 |
Postavy:
MELANIE NAVRÁTIL (žena, 18) -- student
KŇOUR (muž, 22) -- student
ESTER KREJČÍ (žena, 19) -- student
TAMARA JANŮ (žena, 19) -- student, identická sestra Barbory Janů
MOJE VINNÁ RÉVA (žena, 19) -- student
HLÁŠENÍ (ženský hlas) -- hlášení z reproduktoru v trolejbusu
JANA ZLOMILOVÁ (žena, 18) -- student
PETR ROHLÍK (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
PAVEL LEXA (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
PATRIK KULDA (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
NIKITA KRÁL (muž, 18) -- student
RADEK (žena*, 18) -- student, FtM transsexuál po terapii na oddálení puberty, ale před operativní změnou pohlaví
VOJTĚCH VERNER (muž, 18) -- student
MILI (žena, 19) -- student oktávy C
HLAS VYPRAVĚČE (ženský hlas) -- vypravěč
1. Čas (1)
(Titulek:) Pondělí, 25. 10. 2010
HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pondělí, 25. října 2010.
2.1. Střídání Brambor
Třída (oktáva B) ráno před vyučováním. Na nástěnce visí reklamní leták s nápisem:
K nástěnce přijde Melanie Navrátil, sejme z ní leták a pověsí na jeho místo nový reklamní leták s nápisem:
Melanie Navrátil vyhodí původní leták do koše (pod umývadlem). Vezme si houbu, pustí vodu z kohoutku, namočí v ní houbu a zastaví vodu. Přijde k tabuli (popsané z hodiny literatury) a začne ji mazat.
2.2. Kňourání
K Melanii Navrátil přijde Kňour.
KŇOUR: Ahoj. Dnes vám to obzvlášť sluší.
MELANIE NAVRÁTIL: (nevzrušeně:) Děkuji.
KŇOUR: Nechcete to po škole dát dohromady a někam zajít?
MELANIE NAVRÁTIL (M. O. - MYŠLENKY): Jděte otravovat někoho jiného.
MELANIE NAVRÁTIL: Nemám zájem.
KŇOUR: Aha. To proto, že jste lesba.
MELANIE NAVRÁTIL: Konečně vám to došlo.
KŇOUR: Nevadí.
Kňour zamíří ke dveřím. Ester Krejčí zvedne z lavice učebnici dějepisu a předstírá, že si v ní čte. Kňour přijde k ní.
KŇOUR: Ahoj, krásko.
ESTER KREJČÍ: (Položí učebnici na lavici a ohlédne se za sebe.) To říkáte mně?
KŇOUR: Jasně. (Dívá se jí do očí.)
ESTER KREJČÍ: (Uhýbá pohledem.) A jak vás to napadlo? Viděl jste film Kráska a zvíře a chcete zjistit, zda to funguje i v praxi?
KŇOUR: Ne. Masturboval jsem nad obrázky protonů v Horké bramboře a napadlo mně, že můžu místo toho potěšit skutečnou ženu.
ESTER KREJČÍ: Hm... tak jděte nějakou najít. Já jsem jen hologram. (Zvedne učebnici a pokračuje ve čtení.)
Kňour upře pohled do stropu, zakroutí hlavou a odejde ze třídy.
Melanie Navrátil jde k umývadlu. Ester Krejčí odloží učebnici, vstane a přijde k Melanii Navrátil, která zatím ždímá houbu.
ESTER KREJČÍ: Řekla bych, že Kňour se dostal do období říje.
MELANIE NAVRÁTIL: Jak vás to napadlo?
ESTER KREJČÍ: Otravoval už i mě. (Ohlédne se.) Možná je to tím, že je říjen. Loni touto dobou byl také dost otravný.
MELANIE NAVRÁTIL: (Odloží houbu a obrátí se k Ester Krejčí.) To víte, cítí se osaměle a chce se s někým seznámit. Až přestane vést ty nechutné řeči, určitě se mu to povede.
MELANIE NAVRÁTIL: Také byste si mohla někoho najít. Ve čtvrtek pořádám oslavu státního svátku. Jste zvaná.
ESTER KREJČÍ: Děkuji, ale nemám zájem oslavovat vznik samostatného Československa tolik let po jeho zániku. To je jako slavit narozeniny někoho, kdo už umřel. Dáda Karel to dlouhodobě kritizuje.
MELANIE NAVRÁTIL: A neláká vás možnost poznat tam nějakého kluka? - Nebo dívku? (Spiklenecky se pousměje.)
ESTER KREJČÍ: Ne.
MELANIE NAVRÁTIL: (Pokrčí rameny.) Jak myslíte. (Odchází ke své lavici.)
3. Návod na kouzlo
Učebna určená studentům majícím volnou hodinu². Ester Krejčí a Melanie Navrátil sedí v sousedících lavicích. Ester Krejčí přemýšlí, Melanie Navrátil si něco píše do sešitu. Do učebny vejde Tamara Janů a přijde k nim.
TAMARA JANŮ: Dobrý den. Četly jste ten článek v Horké bramboře?
MELANIE NAVRÁTIL: (Přeruší psaní.) Který?
TAMARA JANŮ: Ten o magii.
MELANIE NAVRÁTIL: Ano, ten jsem četla.
ESTER KREJČÍ: Já ne. Co se tam píše?
TAMARA JANŮ: Píše se tam: (Začne předříkávat zpaměti:) Kdo by nechtěl žít ve světě čar a kouzel. Čáry máry, při nichž se dějí zázraky, odedávna fascinovaly lidi jako jste vy. Touha po tajemnu je spalovala a soužila.
ESTER KREJČÍ: Moment. (Přeruší ji.) Co konkrétně vás na tom článku zaujalo?
TAMARA JANŮ: Je tam návod, jak proměnit vodu ve víno.
ESTER KREJČÍ: Je k tomu potřeba víno?
TAMARA JANŮ: Není.
ESTER KREJČÍ: A jak to tedy dělají?
TAMARA JANŮ: Za prvé - vezměte čirou sklenku a naplňte ji zhruba do tří čtvrtin vodou.
TAMARA JANŮ: Za druhé - vezměte dutou kouzelnickou hůlku a naplňte ji sirupem s příchutí černého rybízu.
ESTER KREJČÍ: Aha.
TAMARA JANŮ: Za třetí - vezměte neprůhledný dostatečně velký šátek a zakryjte s ním sklenku, aby ji diváci neviděli.
TAMARA JANŮ: Za čtvrté - zamávejte hůlkou a ťukněte s ní o sklenku, aby se z ní sirup vylil do vody.
TAMARA JANŮ: Za páté - obsah sklenky hůlkou rychle zamíchejte.
TAMARA JANŮ: Za šesté - odkryjte sklenku divákům. To je vše.
ESTER KREJČÍ: A nebude divákům víno s příchutí černého rybízu podezřelé?
TAMARA JANŮ: Proč? Vždyť stejně nikdo neví, jak chutná víno.
ESTER KREJČÍ: Vinaři by s vámi nesouhlasili.
TAMARA JANŮ: Po vyučování si zajedu koupit hůlku a vyzkouším si to.
MELANIE NAVRÁTIL: Můžete to předvést na mé čtvrteční slavnosti.
TAMARA JANŮ: Výborně. Začíná v 18 hodin jako loni?
MELANIE NAVRÁTIL: Ano.
TAMARA JANŮ: Dobře. Přijdu a předvedu to kouzlo tam.
──────────────────────────────────────────────
² V oktávách se na gymnáziu Podolí II studují už jen předměty, ze kterých bude student maturovat, a tělesná výchova. Z toho důvodu vznikají většině studentů v rozvrhu díry - tzv. volné hodiny, kdy ve škole čekají na další předmět. Studenti starší osmnácti let (což je většina oktavánů) mohou tyto volné hodiny trávit i mimo školu, ostatní jen v této vyhrazené učebně, kde jsou pod dozorem, ale neprobíhá tam výuka.
4. Čas (2)
(Titulek:) Středa, 27. 10. 2010
HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Středa, 27. října 2010.
5. Přemlouvání
Vedlejší místnost fitness centra. Ester Krejčí a Moje vinná réva společně pojídají pizzu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji za tu půlku pizzy, je moc dobrá.
ESTER KREJČÍ: Není zač, zasloužíte si ji. Těší mě, že trávíte čas se mnou, když tu máte tolik jiných přátel.
MOJE VINNÁ RÉVA: Mám vás ráda. Cením si na vás, že jste taková upřímná a zásadová. A také mě potřebujete víc než ostatní. Nechtěla bych, abyste zůstala sama.
ESTER KREJČÍ: A ta pizza?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... pizza je samozřejmě také lákavá, ale nechat se zkorumpovat půlkou sýrové pizzy by nebylo správné.
ESTER KREJČÍ: Výborně.
MOJE VINNÁ RÉVA: Víte, že zítra bude u Melanie Navrátil oslava?
ESTER KREJČÍ: (stroze:) Vím. (Zakousne se do pizzy.)
MOJE VINNÁ RÉVA: Netváříte se zrovna nadšeně.
ESTER KREJČÍ: (Polkne.) Měla bych?
MOJE VINNÁ RÉVA: Na té oslavě si přece můžete najít nové přátele.
ESTER KREJČÍ: Nemám v plánu tam jet.
MOJE VINNÁ RÉVA: (překvapeně:) Cože? Proč?
ESTER KREJČÍ: Netěší mě takové společenské akce. Na letošní oslavě svátku Práce jsem se od začátku do konce nudila. Raději zajdu do knihovny a přečtu si nějaké pojednání o upadajícím významu státních svátků v soudobé konzumní kultuře.
MOJE VINNÁ RÉVA: Ester Krejčí, nemůžete se celý život stranit ostatních. Musíte občas mezi lidi.
ESTER KREJČÍ: Hm...
MOJE VINNÁ RÉVA: Tak to alespoň udělejte pro mě. Chyběla byste mi, chci tam jít s vámi.
ESTER KREJČÍ: A kdybych si tam přece jen někoho našla, nějakého "nového přítele", opustila byste mě?
MOJE VINNÁ RÉVA: To bych vám neudělala, slibuji.
ESTER KREJČÍ: Dobře. Půjdu tedy s vámi.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji. (Usměje se.)
6. Čas (3)
(Titulek:) Čtvrtek, 28. 10. 2010
HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Čtvrtek, 28. října 2010.
7. Příští zastávka: Komunistická
Interiér trolejbusu, pozdní odpoledne. Na sedadle naproti dveřím sedí Ester Krejčí v černém kabátě. Trolejbus zastaví na zastávce a otevřou se dveře.
HLÁŠENÍ (M. O.): Zastávka Nádraží Podolí. Příští zastávka - Socialistická.
Nastoupí Moje vinná réva a přijde k Ester Krejčí.
MOJE VINNÁ RÉVA: (vesele:) Dobrý den, ráda vás vidím.
ESTER KREJČÍ: Dobrý den.
Zazní zvukový signál, dveře se zavřou a trolejbus se rozjede.
MOJE VINNÁ RÉVA: Notak. Alespoň jednou projevte trochu nadšení. Dnes možná potkáte svou životní lásku a vy se tváříte jako byste jela na pohřeb. Hm... (Přejede Ester Krejčí pohledem.) a jste oblečená jako na pohřeb. Zajímalo by mě, co byste si vzala na uzavírání partnerství³.
ESTER KREJČÍ: Nejspíš černou angyklos. Díky prezidentu Eichlerovi je v módě již od roku 1994.
MOJE VINNÁ RÉVA: Astra si myslí něco jiného.
ESTER KREJČÍ: Astra žije ve vlastním egocentrickém světě a její názor rozhodně není relevantnější než průzkum ministerstva sociologie.
MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... (Zamyslí se.)
Trolejbus zpomalí, zastaví na zastávce a otevře dveře.
HLÁŠENÍ (M. O.): Zastávka Socialistická. Příští zastávka - Komunistická.
ESTER KREJČÍ: Zajímalo by mě, kdo vymýšlí ty názvy zastávek.
MOJE VINNÁ RÉVA: To mě také.
──────────────────────────────────────────────
³ V EDDR se místo manželství uzavírá partnerství.
8. Uvítání
Domovní dveře domu rodiny Navrátil⁴, pozdní odpoledne. Ke dveřím přijdou Moje vinná réva a Ester Krejčí. Moje vinná réva zazvoní na zvonek. Otevře jim Melanie Navrátil.
MELANIE NAVRÁTIL: Dobrý den.
MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den.
ESTER KREJČÍ: Dobrý den.
MELANIE NAVRÁTIL: (s úsměvem na Ester Krejčí:) Tak přece jste přišla.
MOJE VINNÁ RÉVA: Můžeme dovnitř?
MELANIE NAVRÁTIL: Ovšem, pojďte.
──────────────────────────────────────────────
⁴ Dvoupatrový rodinný dům s adresou Komunistická 13.
9.1. Program
Hala domu rodiny Navrátil⁵. V hale už jsou Nikita Král (sedí u dataprojektoru a něco dělá na notebooku), Jana Zlomilová (prochází se po hale, nenápadně se rozhlížejíc), "šedí hoši" (Petr Rohlík, Pavel Lexa a Patrik Kulda), Vojtěch Verner, Radek, Mili a další čtyři dívky. Šedí hoši konverzují s dívkami, Mili s další dívkou.
Melanie Navrátil přivede do haly Ester Krejčí a Moji vinnou révu.
ESTER KREJČÍ: Jaký bude program?
MELANIE NAVRÁTIL: Dnes žádný pevný program nemáme.
ESTER KREJČÍ: (ironicky:) Žádný program? To vypadá na velmi zábavný večer.
MELANIE NAVRÁTIL: Můžete se na příklad posadit ke stolu a dát si zákusky a pak třeba diskutovat.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkujeme, už si poradíme.
MELANIE NAVRÁTIL: Dobře. (Odejde se věnovat dalším hostům.)
──────────────────────────────────────────────
⁵ Velká hala čtvercového půdorysu. Vzdálenější polovinu haly zabírá masivní ocelový stůl s židlemi. Na stole je přehnaná zásoba zákusků a různých druhů nápojů. Dataprojektor tam na stěnu promítá mapu Československa z roku 1919. Bližší polovina haly je volná pro tanec či postávání. V obou bližších rozích jsou navíc nízké skříňky.
9.2. Názor Mojí vinné révy
Ester Krejčí a Moje vinná réva se posadí ke stolu. Moje vinná réva si vezme trubičku plněnou šlehačkou a s chutí ji sní. Ester Krejčí ji zatím mlčky sleduje.
MOJE VINNÁ RÉVA: Chcete diskutovat o odkazu prezidenta Masaryka?
ESTER KREJČÍ: Dala bych přednost aktuálnějšímu tématu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Jakému třeba?
ESTER KREJČÍ: (Zamyslí se.) Jaký je váš názor na globální oteplování?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... podle mě je to důsledek lidské činnosti a všechny země na světě se musí spojit, aby omezily emise skleníkových plynů, a umožnily tak obnovení přírodní rovnováhy.
ESTER KREJČÍ: Zajímavý názor. Jenže všichni se nikdy nespojí, a když se omezí jen někteří, ostatní budou skleníkových plynů vypouštět ještě víc. (Pokrčí rameny.) Je to beznadějné.
10. Voda
Hala domu rodiny Navrátil. Melanie Navrátil přivede do haly Tamaru Janů.
MELANIE NAVRÁTIL: Kde máte sestru?
TAMARA JANŮ: Sestra nepřijde, raději zůstala doma.
MELANIE NAVRÁTIL: To je škoda. Sluší vám víc, když jste dvě.
TAMARA JANŮ: Dobře.
Melanie Navrátil se zatváří rozpačitě (nechápe Tamařinu odpověď). Tamara Janů odejde k nedaleké skříňce v rohu a vybalí na ni z batohu sklenku, šátek, lahev sirupu s příchutí černého rybízu a černou kouzelnickou hůlku.
TAMARA JANŮ: (Zamyslí se.) Hm...
Tamara Janů se vrátí k Melanii Navrátil.
TAMARA JANŮ: Promiňte, kde bych tu sehnala vodu?
MELANIE NAVRÁTIL: Nechcete čaj? Sama jsem ho vařila.
TAMARA JANŮ: Ne, potřebuji vodu na to kouzlo.
MELANIE NAVRÁTIL: Aha. Tak dobře, pojďte.
Melanie Navrátil a Tamara Janů odcházejí.
11. Globální oteplování
Hala domu rodiny Navrátil. Ester Krejčí a Moje vinná réva sedí u stolu. Moje vinná réva se rozhlédne po hale. Ukáže na šedé hochy, kteří stojí v koutě a o něčem spolu mluví.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tamhle je pár atraktivních kluků. Zkuste se s nimi pobavit.
ESTER KREJČÍ: Dobře. (Vstane.)
Ester Krejčí přijde k hochům, ti si jí všimnou.
ESTER KREJČÍ: Dobrý den.
PETR ROHLÍK: Dobrý den.
PAVEL LEXA: Dobrý den.
PATRIK KULDA: Dobrý den.
ESTER KREJČÍ: Hm... jste si podobní. Jste trojčata?
PETR ROHLÍK: Ne, jsme jen spolužáci.
PAVEL LEXA: Ano, spolužáci.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: Aha. A do které chodíte třídy?
PETR ROHLÍK: Do septimy.
PAVEL LEXA: Na Podolí I.
Patrik Kulda souhlasně přikývne.
ESTER KREJČÍ: To je zajímavé. Jaký je váš názor na globální oteplování?
Pavel Lexa a Patrik Kulda se na sebe podívají.
PETR ROHLÍK: (Poškrábe se na hlavě.) No, globální oteplování je zvyšování průměrné teploty na celém světě.
ESTER KREJČÍ: Dobře. To je definice. Ale jaký na to máte názor?
PETR ROHLÍK: No... názor...
PAVEL LEXA: Je to dobře, protože nám bude teplo.
PETR ROHLÍK: Ano, dobře.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: Nemáte obavy z tání polárních ledovců a zvyšování hladiny světových oceánů?
PETR ROHLÍK: Kdepak.
PAVEL LEXA: Kašleme na to.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: A kde se bude hrát lední hokej?
PETR ROHLÍK: No... globální oteplování je špatné.
PAVEL LEXA: Souhlasím, je špatné.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: Lední hokej se stejně většinou hraje na uzavřených stadionech, takže tomu to vadit nebude.
PETR ROHLÍK: Aha. Globální oteplování je dobré.
PAVEL LEXA: Skvělé, bude nám teplo.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
Ester Krejčí si vzdychne. Přijde k nim Tamara Janů. Ester Krejčí otevře ústa s úmyslem něco říct, ale Tamara Janů ji předběhne.
TAMARA JANŮ: Promiňte, potřebuji něco přenést. Pomůže mi někdo?
Šedí hoši se otočí k Tamaře Janů.
PETR ROHLÍK: Já!
PAVEL LEXA: Ne, já!
PATRIK KULDA: Já.
TAMARA JANŮ: Tak pojďte.
Šedí hoši odejdou s Tamarou Janů. Ester Krejčí se zamračí a odchází opačným směrem.
12. Stud
Hala domu rodiny Navrátil. Moje vinná réva sedí u stolu. Přijde k ní Jana Zlomilová.
JANA ZLOMILOVÁ: Dobrý den, Moje vinná révo.
MOJE VINNÁ RÉVA: (Usměje se.) Dobrý den, Jano Zlomilová.
JANA ZLOMILOVÁ: Mohu přisednout?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Zaváhá.) Můžete. Ester Krejčí se když tak posadí někam jinam.
JANA ZLOMILOVÁ: (Posadí se.) Jsem moc ráda, že jste přišla.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.
JANA ZLOMILOVÁ: Hledáte tu také kluka k seznámení?
MOJE VINNÁ RÉVA: Zrovna ne, ale Ester Krejčí ano.
JANA ZLOMILOVÁ: (udiveně:) Ester Krejčí si hledá kluka?
MOJE VINNÁ RÉVA: Ano. (Podívá se směrem k šedým hochům a přestane se usmívat.) Ale možná se jí moc nedaří.
Moje vinná réva vstane a s Janou Zlomilovou jde přes halu k Ester Krejčí, která stojí u zdi a hledí do ní.
MOJE VINNÁ RÉVA: (na Ester Krejčí:) Tak co?
ESTER KREJČÍ: (Stále hledí do zdi.) Hm...
Moje vinná réva zpozorní a o kousek odstoupí. Ester Krejčí se k ní otočí.
ESTER KREJČÍ: Myslela jsem si, že nebudou schopni vlastního názoru, ale že nezastávají ani ten převzatý mainstreamový a nechají se zmanipulovat bez sebemenšího nátlaku, to mě... hm... irituje.
Moje vinná réva ji pozorně, ale mlčky poslouchá.
ESTER KREJČÍ: V případě, že bych se do někoho takového zamilovala, musela bych se nejspíš předávkovat léky. Nebo si nechat vymýt mozek a být jako on. Ne. Sebevražda je důstojnější. (Otočí se zpět ke zdi.)
MOJE VINNÁ RÉVA: Neberte to tak tragicky. To bude dobré.
Ester Krejčí se otočí k Mojí vinné révě.
MOJE VINNÁ RÉVA: Jednou si najdete přesně takového kluka, jakého budete chtít. Určitě.
ESTER KREJČÍ: (Vzdychne si.) Nepřehánějte to. Není to tak zlé, abyste ke mně nemohla zůstat upřímná.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tak dobře.
Ester Krejčí se otočí ke zdi.
JANA ZLOMILOVÁ: O klucích jsem právě chtěla mluvit. Už docela dlouho čekám, že mě někdo začne balit a ono nic. To je nějaký nový trend?
MOJE VINNÁ RÉVA: Kluci se stydí. Buďte za to ráda. Ti, kdo se nestydí, bývají nechutní.
JANA ZLOMILOVÁ: Aha.
Ester Krejčí se otočí zpět.
ESTER KREJČÍ: Zato ti stydliví bývají k nakousnutí. Před chvilkou jsem měla nutkání jich pár pokousat.
JANA ZLOMILOVÁ: Moje vinná révo, poradila byste mi... víte... něco tady o těch hoších, třeba jaký kdo je a tak.
MOJE VINNÁ RÉVA: Dobře.
MOJE VINNÁ RÉVA: (na Ester Krejčí:) Nebude vám vadit, když vás tu necháme?
ESTER KREJČÍ: Kdyby se objevily abstinenční příznaky, budu vás kontaktovat.
MOJE VINNÁ RÉVA: Uhm.
Moje vinná réva a Jana Zlomilová odchází do jiné části haly.
13. Seznamování Jany Zlomilové
Hala domu rodiny Navrátil. Moje vinná réva a Jana Zlomilová si stojíc povídají.
JANA ZLOMILOVÁ: Ester Krejčí pije alkohol?
MOJE VINNÁ RÉVA: Ne.
JANA ZLOMILOVÁ: Tak co mělo znamenat to o abstinenčních příznacích?
MOJE VINNÁ RÉVA: To byla taková metafora. Abstinovat znamená zdržovat se nějakých požitků a Ester Krejčí tak přirovnala to, když je se mnou, k požitku. (Usměje se.) Což je pěkné, když tak nad tím přemýšlím.
JANA ZLOMILOVÁ: Vy musíte mít opravdu zlaté srdce, když s ní vydržíte.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.
Moje vinná réva se rozhlédne po hale a začne ukazovat různými směry (na hochy). Jana Zlomilová ji sleduje.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tamhleto vlastně není úplně kluk. Říká si Radek, snaží se působit drsně, ale je transsexuál a o vztahy zatím nejeví zájem, spíš se chová protivně, i když zdaleka ne tak jako třeba Kňour.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tam u notebooku je Nikita Král. Těžko se s ním mluví. Když s ním chcete mluvit, musíte začít "Dobrý den", jinak se s vámi nebude bavit. To jsou ty jeho rituály. Nemá zájem o ženy ani o muže, zajímají ho jen počítače.
MOJE VINNÁ RÉVA: A tamto je Vojtěch Verner, náš třídní vynálezce. Taková dětská duše, romantika mu nic neříká.
MOJE VINNÁ RÉVA: A tamhle...
JANA ZLOMILOVÁ: Počkejte. (Přeruší ji.) Promiňte, že vás přerušuji, ale je tu vůbec nějaký hoch vhodný k seznámení?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Znovu se rozhlédne.) Škoda, že tu není Laris. Je sice trochu zbrklý a chová se jako slon v porcelánu, ale myslím, že by se s ním dalo chodit. Vlastně se mi docela líbí... (Usměje se.)
Jana Zlomilová se zahihňá.
MOJE VINNÁ RÉVA: (Ukáže na šedé hochy.) Tamhle jsou nějací tři kluci, které neznám.
JANA ZLOMILOVÁ: Já ano. Chodili na Podolí I, teď budou v septimě.
MOJE VINNÁ RÉVA: No a? (Zadívá se na Janu Zlomilovou. Vytřeští oči.) Mají AIDS?
JANA ZLOMILOVÁ: To ne. Ale už jsem s nimi jednou jako chodila. Ale byl to jen takový flirt a moc se jim to nepovedlo.
MOJE VINNÁ RÉVA: A nechcete to zkusit znovu?
JANA ZLOMILOVÁ: Někdo lepší by tu nebyl?
MOJE VINNÁ RÉVA: Zkuste to s nimi. Dejte jim ještě šanci.
JANA ZLOMILOVÁ: Tak dobře.
Jana Zlomilová přijde k šedým hochům. Moje vinná réva ji zpovzdálí sleduje.
JANA ZLOMILOVÁ: Zdravím, hoši.
PETR ROHLÍK: Dobrý den.
PAVEL LEXA: Dobrý den.
PATRIK KULDA: Dobrý den.
JANA ZLOMILOVÁ: Vzpomínáte si na mě? Jsem Jana Zlomilová.
PETR ROHLÍK: Ne. (Zakroutí hlavou.)
PAVEL LEXA: Kdepak, vůbec. (Také zakroutí hlavou.)
PATRIK KULDA: Já ano.
PAVEL LEXA: Ale já také.
PETR ROHLÍK: Ale ano, jasně si vzpomínám. (Přikyvuje.)
Moje vinná réva se pousměje a odchází do jiné části haly.
14. Vlastní inteligence
Hala domu rodiny Navrátil. Ester Krejčí přijde k Melanii Navrátil, ta si jí všimne.
ESTER KREJČÍ: Neměla byste tu něco ke čtení?
MELANIE NAVRÁTIL: (ochotně:) Mám tu knihovničku, pojďte.
Melanie Navrátil zavede Ester Krejčí ke skříňce, kde si Tamara Janů zkoumavě prohlíží kouzelnickou hůlku. Poblíž skříňky stojí kbelík s vodou.
TAMARA JANŮ: Ester Krejčí, mám problém.
ESTER KREJČÍ: Jaký?
TAMARA JANŮ: Když do hůlky naliji sirup, vyteče hned druhým koncem.
ESTER KREJČÍ: Zkoušela jste ten druhý konec ucpat?
TAMARA JANŮ: Nezkoušela. A čím jej mám ucpat?
ESTER KREJČÍ: Zkuste použít vlastní inteligenci.
TAMARA JANŮ: To nejde - inteligence je abstraktní pojem. Na ucpání je potřeba něco fyzického.
ESTER KREJČÍ: Chtěla jsem říct, abyste se zamyslela.
TAMARA JANŮ: Hm... (Zamyslí se.)
MELANIE NAVRÁTIL: S dovolením. (Naznačí, že se potřebuje dostat ke skříňce.)
Tamara Janů kousek odstoupí. Melanie Navrátil si klekne a otevře skříňku. Uvnitř jsou knihy.
MELANIE NAVRÁTIL: Vyberu vám něco vhodného.
ESTER KREJČÍ: Děkuji.
Melanie Navrátil vytáhne tlustou⁶ knihu a dá ji Ester Krejčí.
ESTER KREJČÍ: (udiveně:) Kapitál⁷?
ESTER KREJČÍ: Máte o mně zkreslené představy. Nemáte tam třeba Medvídka Pú?
MELANIE NAVRÁTIL: Náhodou mám.
Melanie Navrátil vytáhne ze skříňky knihu Medvídek Pú a vymění ji s Ester Krejčí za Kapitál.
ESTER KREJČÍ: Děkuji. Pak vám ji vrátím.
MELANIE NAVRÁTIL: Nemáte zač. (Vrátí Kapitál) do skříňky a zavře ji.
──────────────────────────────────────────────
⁶ 620 stránek - vydání z roku 1927.
⁷ Kniha Karla Marxe kritizující kapitalistickou společnost.
15. Medvídek Pú
Hala domu rodiny Navrátil. Ester Krejčí se posadí ke stolu, otevře knihu Medvídek Pú, nalistuje čtvrtou kapitolu a čte si.
(Záběr na příslušnou stránku knihy. Ztišit zvuk okolních hovorů.)
ESTER KREJČÍ (M. O.): Starý šedivý oslík Ijáček stál docela sám v lesním zákoutí plném bodláčí, přední nohy široce rozkročeny, hlavu skloněnou na stranu a dumal. Chvíli si smutně myslil: Proč? a pak zase Nač? a jindy zase K čemu? a chvílemi sám dobře nevěděl, o čem vlastně přemýšlí! A tak když se přibatolil Medvídek Pú, byl Ijáček velmi rád, že může na chvilku přestat myslit, a zachmuřeně mu řekl: "Dobrý den."⁸
──────────────────────────────────────────────
⁸ Citát z knihy: MILNE, A. A. Medvídek Pú. 11. vyd. Praha: Albatros, 2005. ISBN 80-00-01504-8.
16. Nábor asistenta
Hala domu rodiny Navrátil. Tamara Janů nad skříňkou něco dělá s hůlkou a šátkem. Přijde k ní Moje vinná réva.
MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, nepotřebujete pomoc?
TAMARA JANŮ: Dobrý den. Ano. Nedaří se mi držet šátek a současně míchat hůlkou vodu ve sklence.
MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... a co to vlastně bude?
TAMARA JANŮ: Kouzlo. Přesněji řečeno iluze.
17. Iluzionistické představení
Hala domu rodiny Navrátil. Dataprojektor je vypnutý. Ester Krejčí popíjí čaj, dočetši kapitolu a zírajíc na prázdnou misku od jídla na stole.
MELANIE NAVRÁTIL: (Zatleská.) Prosím o pozornost.
Rozhovory v hale se ztiší a většina přítomných jí věnuje pozornost.
MELANIE NAVRÁTIL: Tamara Janů se svým půvabným asistentem Mojí vinnou révou nám tu předvedou jedinečné kouzlo. Promění vodu ve víno. Prosím o potlesk pro Tamaru Janů.
Většina publika zatleská (Ester Krejčí ne).
Ke stolu přijde Tamara Janů a položí na něj sklenku s vodou. V ruce drží kouzelnickou hůlku, na její spodní konec má přiložený prst. Současně přijde i Moje vinná réva s šátkem.
TAMARA JANŮ: Jak vidíte, v této sklenici je obyčejná voda.
Moje vinná réva zakryje sklenici šátkem.
TAMARA JANŮ: Abrakadabra. (Zamává hůlkou, ťukne s ní o sklenici, pustí konec a zamíchá s ní obsah sklenice. Pak hůlku vytáhne.)
Moje vinná réva trhnutím odkryje sklenici, jejíž obsah mezitím dostal jakousi načervenalou barvu.
TAMARA JANŮ: A teď je v ní víno.
Publikum opět zatleská. Tentokrát trochu tleská i Ester Krejčí.
TAMARA JANŮ: Děkuji za pozornost. To je vše. (Vezme sklenku a odchází od stolu.)
MOJE VINNÁ RÉVA: (na Tamaru Janů:) Ještě úklona!
TAMARA JANŮ: Aha. (Rychle se vrátí ke stolu a ukloní se. Přitom nechtěně vylije obsah sklenky na podlahu. Pak s Mojí vinnou révou odejde stranou.)
Ester Krejčí vstane a přijde k Mojí vinné révě a Tamaře Janů.
ESTER KREJČÍ: To bylo oslnivé.
TAMARA JANŮ: Děkuji.
ESTER KREJČÍ: Konečně byl objeven způsob, jak z vody a sirupu stvořit limonádu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Byla to jen iluze, nic objevného. Hlavně, že se publiku líbila a byla působivá.
ESTER KREJČÍ: Byla by působivější, kdyby předtím tři čtvrtiny přítomných nečetly návod v Horké bramboře.
MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... (Neví, co má říct.)
Přijde k nim Melanie Navrátil.
TAMARA JANŮ: Už půjdu domů. Sestra mě určitě ráda uvidí.
MELANIE NAVRÁTIL: A kdo uklidí tu rozlitou vodu? Totiž vlastně víno. (Zadívá se na Tamaru Janů.)
TAMARA JANŮ: Hm... nevím.
MOJE VINNÁ RÉVA: Uklidíme ji spolu. Pomohu vám s tím.
TAMARA JANŮ: Dobře.
MOJE VINNÁ RÉVA: (Melanii Navrátil:) Máte tu nějaký hadr?
MELANIE NAVRÁTIL: Pojďte.
Melanie Navrátil, Moje vinná réva a Tamara Janů odcházejí.
18. Užití oslavy
Chodník venku, večer. Ester Krejčí, Moje vinná réva a Tamara Janů jdou spolu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Jak jste si tu oslavu užily?
ESTER KREJČÍ: Nebylo to tak zlé. Přečetla jsem si znovu svoji oblíbenou kapitolu Medvídka Pú. Nějak jsem se identifikovala s Ijáčkem.
TAMARA JANŮ: Já myslím, že to bylo skvělé. Teď umím proměnit vodu ve víno!
ESTER KREJČÍ: Jistě. S touto znalostí se budu od zítřka živit proměňováním skla v diamanty.
MOJE VINNÁ RÉVA: Já mám hlavně radost, že jsem tam byla s přáteli a mohla jsem jim pomoct.
19. Sušenky
Hala domu rodiny Navrátil. U stolu sedí Jana Zlomilová a šedí hoši. Jí sušenky.
JANA ZLOMILOVÁ: Jak vám chutnají ty sušenky?
PETR ROHLÍK: Jsou skvělé, moc.
PAVEL LEXA: Jsou moc dobré, mají lahodnou máslovou chuť.
PATRIK KULDA: Mně nechutnají, mám raději slané.
PAVEL LEXA: (Vyplivne sušenku.) Jsou hnusné, to jsme jen chtěli být milí.
PETR ROHLÍK: Nic moc. Vám snad chutnají?
JANA ZLOMILOVÁ: Podle mě jsou dobré.
PETR ROHLÍK: Aha. Ale já si to myslím také.
PAVEL LEXA: I já. Jsou lahodné. (Vezme si další sušenku a zhltne ji.)
PATRIK KULDA: A já vlastně také.
Jana Zlomilová si rozčarovaně vzdychne.
PETR ROHLÍK: (na Patrika Kuldu:) Hele, proč mi to kazíte? Kvůli vám teď vypadám jako blbec.
PATRIK KULDA: Já že vám to kazím? Vždyť se chovám úplně normálně.
Shrnutí epizody:
Toto byla čtvrtá epizoda příběhů Ester Krejčí a jejích spolužáků. Melanie Navrátil vyvěsila na nástěnku novou upoutávku na Horkou bramboru. Kňour se pokoušel svést Melanii Navrátil a Ester Krejčí. Melanie Navrátil to přičetla jeho osamělosti.
Tamara Janů si v Horké bramboře přečetla návod, jak "proměnit vodu ve víno" a rozhodla se to předvést na čtvrteční oslavě u Melanie Navrátil. Mojí vinné révě se podařilo přesvědčit Ester Krejčí, aby na oslavu přišla také. Cestou tam jí pak vyčetla, že je oblečená jako na pohřeb.
Melanie Navrátil je uvítala a zavedla do haly, kde se Ester Krejčí (na podnět Mojí vinné révy) pokusila seznámit s "šedými hochy", ale naštvalo ji, že nemají vlastní názor na globální oteplování a nechají se snadno zmanipulovat. Moje vinná réva ukázala Janě Zlomilové několik přítomných hochů nevhodných k seznámení. Ta pak na radu Mojí vinné révy dala druhou šanci k seznámení šedým hochům. Ester Krejčí si zatím od Melanie Navrátil půjčila knihu Medvídek Pú a četla si. Tamara Janů se po celou dobu připravovala na své iluzionistické představení, při němž jí pak Moje vinná réva dělala asistenta.
Ester Krejčí, Moje vinná réva a Tamara Janů byly s průběhem oslavy spokojeny. Jana Zlomilová s šedými hochy ne, protože jí nebyli schopni upřímně říct, ani zda jim chutnají sušenky.
Hudba k titulkům: John Philip Sousa: The Liberty Bell March.
MELANIE NAVRÁTIL (žena, 18) -- student
KŇOUR (muž, 22) -- student
ESTER KREJČÍ (žena, 19) -- student
TAMARA JANŮ (žena, 19) -- student, identická sestra Barbory Janů
MOJE VINNÁ RÉVA (žena, 19) -- student
HLÁŠENÍ (ženský hlas) -- hlášení z reproduktoru v trolejbusu
JANA ZLOMILOVÁ (žena, 18) -- student
PETR ROHLÍK (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
PAVEL LEXA (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
PATRIK KULDA (muž, 17) -- student gymnázia Podolí I
NIKITA KRÁL (muž, 18) -- student
RADEK (žena*, 18) -- student, FtM transsexuál po terapii na oddálení puberty, ale před operativní změnou pohlaví
VOJTĚCH VERNER (muž, 18) -- student
MILI (žena, 19) -- student oktávy C
HLAS VYPRAVĚČE (ženský hlas) -- vypravěč
1. Čas (1)
(Titulek:) Pondělí, 25. 10. 2010
HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pondělí, 25. října 2010.
2.1. Střídání Brambor
Třída (oktáva B) ráno před vyučováním. Na nástěnce visí reklamní leták s nápisem:
┌───────────────────────────────────────────────────────────────┐
│ Proč se částice s kladným nábojem v atomovém jádře přitahují?│
│ Homosexuální protony - v Horké bramboře! │
└───────────────────────────────────────────────────────────────┘
K nástěnce přijde Melanie Navrátil, sejme z ní leták a pověsí na jeho místo nový reklamní leták s nápisem:
┌───────────────────────────────────────────────────────────────┐
│ Umíte proměnit vodu ve víno? Oni ano! │
│ Iluzionisté a kouzelníci - v Horké bramboře! │
└───────────────────────────────────────────────────────────────┘
Melanie Navrátil vyhodí původní leták do koše (pod umývadlem). Vezme si houbu, pustí vodu z kohoutku, namočí v ní houbu a zastaví vodu. Přijde k tabuli (popsané z hodiny literatury) a začne ji mazat.
2.2. Kňourání
K Melanii Navrátil přijde Kňour.
KŇOUR: Ahoj. Dnes vám to obzvlášť sluší.
MELANIE NAVRÁTIL: (nevzrušeně:) Děkuji.
KŇOUR: Nechcete to po škole dát dohromady a někam zajít?
MELANIE NAVRÁTIL (M. O. - MYŠLENKY): Jděte otravovat někoho jiného.
MELANIE NAVRÁTIL: Nemám zájem.
KŇOUR: Aha. To proto, že jste lesba.
MELANIE NAVRÁTIL: Konečně vám to došlo.
KŇOUR: Nevadí.
Kňour zamíří ke dveřím. Ester Krejčí zvedne z lavice učebnici dějepisu a předstírá, že si v ní čte. Kňour přijde k ní.
KŇOUR: Ahoj, krásko.
ESTER KREJČÍ: (Položí učebnici na lavici a ohlédne se za sebe.) To říkáte mně?
KŇOUR: Jasně. (Dívá se jí do očí.)
ESTER KREJČÍ: (Uhýbá pohledem.) A jak vás to napadlo? Viděl jste film Kráska a zvíře a chcete zjistit, zda to funguje i v praxi?
KŇOUR: Ne. Masturboval jsem nad obrázky protonů v Horké bramboře a napadlo mně, že můžu místo toho potěšit skutečnou ženu.
ESTER KREJČÍ: Hm... tak jděte nějakou najít. Já jsem jen hologram. (Zvedne učebnici a pokračuje ve čtení.)
Kňour upře pohled do stropu, zakroutí hlavou a odejde ze třídy.
Melanie Navrátil jde k umývadlu. Ester Krejčí odloží učebnici, vstane a přijde k Melanii Navrátil, která zatím ždímá houbu.
ESTER KREJČÍ: Řekla bych, že Kňour se dostal do období říje.
MELANIE NAVRÁTIL: Jak vás to napadlo?
ESTER KREJČÍ: Otravoval už i mě. (Ohlédne se.) Možná je to tím, že je říjen. Loni touto dobou byl také dost otravný.
MELANIE NAVRÁTIL: (Odloží houbu a obrátí se k Ester Krejčí.) To víte, cítí se osaměle a chce se s někým seznámit. Až přestane vést ty nechutné řeči, určitě se mu to povede.
MELANIE NAVRÁTIL: Také byste si mohla někoho najít. Ve čtvrtek pořádám oslavu státního svátku. Jste zvaná.
ESTER KREJČÍ: Děkuji, ale nemám zájem oslavovat vznik samostatného Československa tolik let po jeho zániku. To je jako slavit narozeniny někoho, kdo už umřel. Dáda Karel to dlouhodobě kritizuje.
MELANIE NAVRÁTIL: A neláká vás možnost poznat tam nějakého kluka? - Nebo dívku? (Spiklenecky se pousměje.)
ESTER KREJČÍ: Ne.
MELANIE NAVRÁTIL: (Pokrčí rameny.) Jak myslíte. (Odchází ke své lavici.)
3. Návod na kouzlo
Učebna určená studentům majícím volnou hodinu². Ester Krejčí a Melanie Navrátil sedí v sousedících lavicích. Ester Krejčí přemýšlí, Melanie Navrátil si něco píše do sešitu. Do učebny vejde Tamara Janů a přijde k nim.
TAMARA JANŮ: Dobrý den. Četly jste ten článek v Horké bramboře?
MELANIE NAVRÁTIL: (Přeruší psaní.) Který?
TAMARA JANŮ: Ten o magii.
MELANIE NAVRÁTIL: Ano, ten jsem četla.
ESTER KREJČÍ: Já ne. Co se tam píše?
TAMARA JANŮ: Píše se tam: (Začne předříkávat zpaměti:) Kdo by nechtěl žít ve světě čar a kouzel. Čáry máry, při nichž se dějí zázraky, odedávna fascinovaly lidi jako jste vy. Touha po tajemnu je spalovala a soužila.
ESTER KREJČÍ: Moment. (Přeruší ji.) Co konkrétně vás na tom článku zaujalo?
TAMARA JANŮ: Je tam návod, jak proměnit vodu ve víno.
ESTER KREJČÍ: Je k tomu potřeba víno?
TAMARA JANŮ: Není.
ESTER KREJČÍ: A jak to tedy dělají?
TAMARA JANŮ: Za prvé - vezměte čirou sklenku a naplňte ji zhruba do tří čtvrtin vodou.
TAMARA JANŮ: Za druhé - vezměte dutou kouzelnickou hůlku a naplňte ji sirupem s příchutí černého rybízu.
ESTER KREJČÍ: Aha.
TAMARA JANŮ: Za třetí - vezměte neprůhledný dostatečně velký šátek a zakryjte s ním sklenku, aby ji diváci neviděli.
TAMARA JANŮ: Za čtvrté - zamávejte hůlkou a ťukněte s ní o sklenku, aby se z ní sirup vylil do vody.
TAMARA JANŮ: Za páté - obsah sklenky hůlkou rychle zamíchejte.
TAMARA JANŮ: Za šesté - odkryjte sklenku divákům. To je vše.
ESTER KREJČÍ: A nebude divákům víno s příchutí černého rybízu podezřelé?
TAMARA JANŮ: Proč? Vždyť stejně nikdo neví, jak chutná víno.
ESTER KREJČÍ: Vinaři by s vámi nesouhlasili.
TAMARA JANŮ: Po vyučování si zajedu koupit hůlku a vyzkouším si to.
MELANIE NAVRÁTIL: Můžete to předvést na mé čtvrteční slavnosti.
TAMARA JANŮ: Výborně. Začíná v 18 hodin jako loni?
MELANIE NAVRÁTIL: Ano.
TAMARA JANŮ: Dobře. Přijdu a předvedu to kouzlo tam.
──────────────────────────────────────────────
² V oktávách se na gymnáziu Podolí II studují už jen předměty, ze kterých bude student maturovat, a tělesná výchova. Z toho důvodu vznikají většině studentů v rozvrhu díry - tzv. volné hodiny, kdy ve škole čekají na další předmět. Studenti starší osmnácti let (což je většina oktavánů) mohou tyto volné hodiny trávit i mimo školu, ostatní jen v této vyhrazené učebně, kde jsou pod dozorem, ale neprobíhá tam výuka.
4. Čas (2)
(Titulek:) Středa, 27. 10. 2010
HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Středa, 27. října 2010.
5. Přemlouvání
Vedlejší místnost fitness centra. Ester Krejčí a Moje vinná réva společně pojídají pizzu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji za tu půlku pizzy, je moc dobrá.
ESTER KREJČÍ: Není zač, zasloužíte si ji. Těší mě, že trávíte čas se mnou, když tu máte tolik jiných přátel.
MOJE VINNÁ RÉVA: Mám vás ráda. Cením si na vás, že jste taková upřímná a zásadová. A také mě potřebujete víc než ostatní. Nechtěla bych, abyste zůstala sama.
ESTER KREJČÍ: A ta pizza?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... pizza je samozřejmě také lákavá, ale nechat se zkorumpovat půlkou sýrové pizzy by nebylo správné.
ESTER KREJČÍ: Výborně.
MOJE VINNÁ RÉVA: Víte, že zítra bude u Melanie Navrátil oslava?
ESTER KREJČÍ: (stroze:) Vím. (Zakousne se do pizzy.)
MOJE VINNÁ RÉVA: Netváříte se zrovna nadšeně.
ESTER KREJČÍ: (Polkne.) Měla bych?
MOJE VINNÁ RÉVA: Na té oslavě si přece můžete najít nové přátele.
ESTER KREJČÍ: Nemám v plánu tam jet.
MOJE VINNÁ RÉVA: (překvapeně:) Cože? Proč?
ESTER KREJČÍ: Netěší mě takové společenské akce. Na letošní oslavě svátku Práce jsem se od začátku do konce nudila. Raději zajdu do knihovny a přečtu si nějaké pojednání o upadajícím významu státních svátků v soudobé konzumní kultuře.
MOJE VINNÁ RÉVA: Ester Krejčí, nemůžete se celý život stranit ostatních. Musíte občas mezi lidi.
ESTER KREJČÍ: Hm...
MOJE VINNÁ RÉVA: Tak to alespoň udělejte pro mě. Chyběla byste mi, chci tam jít s vámi.
ESTER KREJČÍ: A kdybych si tam přece jen někoho našla, nějakého "nového přítele", opustila byste mě?
MOJE VINNÁ RÉVA: To bych vám neudělala, slibuji.
ESTER KREJČÍ: Dobře. Půjdu tedy s vámi.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji. (Usměje se.)
6. Čas (3)
(Titulek:) Čtvrtek, 28. 10. 2010
HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Čtvrtek, 28. října 2010.
7. Příští zastávka: Komunistická
Interiér trolejbusu, pozdní odpoledne. Na sedadle naproti dveřím sedí Ester Krejčí v černém kabátě. Trolejbus zastaví na zastávce a otevřou se dveře.
HLÁŠENÍ (M. O.): Zastávka Nádraží Podolí. Příští zastávka - Socialistická.
Nastoupí Moje vinná réva a přijde k Ester Krejčí.
MOJE VINNÁ RÉVA: (vesele:) Dobrý den, ráda vás vidím.
ESTER KREJČÍ: Dobrý den.
Zazní zvukový signál, dveře se zavřou a trolejbus se rozjede.
MOJE VINNÁ RÉVA: Notak. Alespoň jednou projevte trochu nadšení. Dnes možná potkáte svou životní lásku a vy se tváříte jako byste jela na pohřeb. Hm... (Přejede Ester Krejčí pohledem.) a jste oblečená jako na pohřeb. Zajímalo by mě, co byste si vzala na uzavírání partnerství³.
ESTER KREJČÍ: Nejspíš černou angyklos. Díky prezidentu Eichlerovi je v módě již od roku 1994.
MOJE VINNÁ RÉVA: Astra si myslí něco jiného.
ESTER KREJČÍ: Astra žije ve vlastním egocentrickém světě a její názor rozhodně není relevantnější než průzkum ministerstva sociologie.
MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... (Zamyslí se.)
Trolejbus zpomalí, zastaví na zastávce a otevře dveře.
HLÁŠENÍ (M. O.): Zastávka Socialistická. Příští zastávka - Komunistická.
ESTER KREJČÍ: Zajímalo by mě, kdo vymýšlí ty názvy zastávek.
MOJE VINNÁ RÉVA: To mě také.
──────────────────────────────────────────────
³ V EDDR se místo manželství uzavírá partnerství.
8. Uvítání
Domovní dveře domu rodiny Navrátil⁴, pozdní odpoledne. Ke dveřím přijdou Moje vinná réva a Ester Krejčí. Moje vinná réva zazvoní na zvonek. Otevře jim Melanie Navrátil.
MELANIE NAVRÁTIL: Dobrý den.
MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den.
ESTER KREJČÍ: Dobrý den.
MELANIE NAVRÁTIL: (s úsměvem na Ester Krejčí:) Tak přece jste přišla.
MOJE VINNÁ RÉVA: Můžeme dovnitř?
MELANIE NAVRÁTIL: Ovšem, pojďte.
──────────────────────────────────────────────
⁴ Dvoupatrový rodinný dům s adresou Komunistická 13.
9.1. Program
Hala domu rodiny Navrátil⁵. V hale už jsou Nikita Král (sedí u dataprojektoru a něco dělá na notebooku), Jana Zlomilová (prochází se po hale, nenápadně se rozhlížejíc), "šedí hoši" (Petr Rohlík, Pavel Lexa a Patrik Kulda), Vojtěch Verner, Radek, Mili a další čtyři dívky. Šedí hoši konverzují s dívkami, Mili s další dívkou.
Melanie Navrátil přivede do haly Ester Krejčí a Moji vinnou révu.
ESTER KREJČÍ: Jaký bude program?
MELANIE NAVRÁTIL: Dnes žádný pevný program nemáme.
ESTER KREJČÍ: (ironicky:) Žádný program? To vypadá na velmi zábavný večer.
MELANIE NAVRÁTIL: Můžete se na příklad posadit ke stolu a dát si zákusky a pak třeba diskutovat.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkujeme, už si poradíme.
MELANIE NAVRÁTIL: Dobře. (Odejde se věnovat dalším hostům.)
──────────────────────────────────────────────
⁵ Velká hala čtvercového půdorysu. Vzdálenější polovinu haly zabírá masivní ocelový stůl s židlemi. Na stole je přehnaná zásoba zákusků a různých druhů nápojů. Dataprojektor tam na stěnu promítá mapu Československa z roku 1919. Bližší polovina haly je volná pro tanec či postávání. V obou bližších rozích jsou navíc nízké skříňky.
9.2. Názor Mojí vinné révy
Ester Krejčí a Moje vinná réva se posadí ke stolu. Moje vinná réva si vezme trubičku plněnou šlehačkou a s chutí ji sní. Ester Krejčí ji zatím mlčky sleduje.
MOJE VINNÁ RÉVA: Chcete diskutovat o odkazu prezidenta Masaryka?
ESTER KREJČÍ: Dala bych přednost aktuálnějšímu tématu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Jakému třeba?
ESTER KREJČÍ: (Zamyslí se.) Jaký je váš názor na globální oteplování?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... podle mě je to důsledek lidské činnosti a všechny země na světě se musí spojit, aby omezily emise skleníkových plynů, a umožnily tak obnovení přírodní rovnováhy.
ESTER KREJČÍ: Zajímavý názor. Jenže všichni se nikdy nespojí, a když se omezí jen někteří, ostatní budou skleníkových plynů vypouštět ještě víc. (Pokrčí rameny.) Je to beznadějné.
10. Voda
Hala domu rodiny Navrátil. Melanie Navrátil přivede do haly Tamaru Janů.
MELANIE NAVRÁTIL: Kde máte sestru?
TAMARA JANŮ: Sestra nepřijde, raději zůstala doma.
MELANIE NAVRÁTIL: To je škoda. Sluší vám víc, když jste dvě.
TAMARA JANŮ: Dobře.
Melanie Navrátil se zatváří rozpačitě (nechápe Tamařinu odpověď). Tamara Janů odejde k nedaleké skříňce v rohu a vybalí na ni z batohu sklenku, šátek, lahev sirupu s příchutí černého rybízu a černou kouzelnickou hůlku.
TAMARA JANŮ: (Zamyslí se.) Hm...
Tamara Janů se vrátí k Melanii Navrátil.
TAMARA JANŮ: Promiňte, kde bych tu sehnala vodu?
MELANIE NAVRÁTIL: Nechcete čaj? Sama jsem ho vařila.
TAMARA JANŮ: Ne, potřebuji vodu na to kouzlo.
MELANIE NAVRÁTIL: Aha. Tak dobře, pojďte.
Melanie Navrátil a Tamara Janů odcházejí.
11. Globální oteplování
Hala domu rodiny Navrátil. Ester Krejčí a Moje vinná réva sedí u stolu. Moje vinná réva se rozhlédne po hale. Ukáže na šedé hochy, kteří stojí v koutě a o něčem spolu mluví.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tamhle je pár atraktivních kluků. Zkuste se s nimi pobavit.
ESTER KREJČÍ: Dobře. (Vstane.)
Ester Krejčí přijde k hochům, ti si jí všimnou.
ESTER KREJČÍ: Dobrý den.
PETR ROHLÍK: Dobrý den.
PAVEL LEXA: Dobrý den.
PATRIK KULDA: Dobrý den.
ESTER KREJČÍ: Hm... jste si podobní. Jste trojčata?
PETR ROHLÍK: Ne, jsme jen spolužáci.
PAVEL LEXA: Ano, spolužáci.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: Aha. A do které chodíte třídy?
PETR ROHLÍK: Do septimy.
PAVEL LEXA: Na Podolí I.
Patrik Kulda souhlasně přikývne.
ESTER KREJČÍ: To je zajímavé. Jaký je váš názor na globální oteplování?
Pavel Lexa a Patrik Kulda se na sebe podívají.
PETR ROHLÍK: (Poškrábe se na hlavě.) No, globální oteplování je zvyšování průměrné teploty na celém světě.
ESTER KREJČÍ: Dobře. To je definice. Ale jaký na to máte názor?
PETR ROHLÍK: No... názor...
PAVEL LEXA: Je to dobře, protože nám bude teplo.
PETR ROHLÍK: Ano, dobře.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: Nemáte obavy z tání polárních ledovců a zvyšování hladiny světových oceánů?
PETR ROHLÍK: Kdepak.
PAVEL LEXA: Kašleme na to.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: A kde se bude hrát lední hokej?
PETR ROHLÍK: No... globální oteplování je špatné.
PAVEL LEXA: Souhlasím, je špatné.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
ESTER KREJČÍ: Lední hokej se stejně většinou hraje na uzavřených stadionech, takže tomu to vadit nebude.
PETR ROHLÍK: Aha. Globální oteplování je dobré.
PAVEL LEXA: Skvělé, bude nám teplo.
PATRIK KULDA: Přesně tak.
Ester Krejčí si vzdychne. Přijde k nim Tamara Janů. Ester Krejčí otevře ústa s úmyslem něco říct, ale Tamara Janů ji předběhne.
TAMARA JANŮ: Promiňte, potřebuji něco přenést. Pomůže mi někdo?
Šedí hoši se otočí k Tamaře Janů.
PETR ROHLÍK: Já!
PAVEL LEXA: Ne, já!
PATRIK KULDA: Já.
TAMARA JANŮ: Tak pojďte.
Šedí hoši odejdou s Tamarou Janů. Ester Krejčí se zamračí a odchází opačným směrem.
12. Stud
Hala domu rodiny Navrátil. Moje vinná réva sedí u stolu. Přijde k ní Jana Zlomilová.
JANA ZLOMILOVÁ: Dobrý den, Moje vinná révo.
MOJE VINNÁ RÉVA: (Usměje se.) Dobrý den, Jano Zlomilová.
JANA ZLOMILOVÁ: Mohu přisednout?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Zaváhá.) Můžete. Ester Krejčí se když tak posadí někam jinam.
JANA ZLOMILOVÁ: (Posadí se.) Jsem moc ráda, že jste přišla.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.
JANA ZLOMILOVÁ: Hledáte tu také kluka k seznámení?
MOJE VINNÁ RÉVA: Zrovna ne, ale Ester Krejčí ano.
JANA ZLOMILOVÁ: (udiveně:) Ester Krejčí si hledá kluka?
MOJE VINNÁ RÉVA: Ano. (Podívá se směrem k šedým hochům a přestane se usmívat.) Ale možná se jí moc nedaří.
Moje vinná réva vstane a s Janou Zlomilovou jde přes halu k Ester Krejčí, která stojí u zdi a hledí do ní.
MOJE VINNÁ RÉVA: (na Ester Krejčí:) Tak co?
ESTER KREJČÍ: (Stále hledí do zdi.) Hm...
Moje vinná réva zpozorní a o kousek odstoupí. Ester Krejčí se k ní otočí.
ESTER KREJČÍ: Myslela jsem si, že nebudou schopni vlastního názoru, ale že nezastávají ani ten převzatý mainstreamový a nechají se zmanipulovat bez sebemenšího nátlaku, to mě... hm... irituje.
Moje vinná réva ji pozorně, ale mlčky poslouchá.
ESTER KREJČÍ: V případě, že bych se do někoho takového zamilovala, musela bych se nejspíš předávkovat léky. Nebo si nechat vymýt mozek a být jako on. Ne. Sebevražda je důstojnější. (Otočí se zpět ke zdi.)
MOJE VINNÁ RÉVA: Neberte to tak tragicky. To bude dobré.
Ester Krejčí se otočí k Mojí vinné révě.
MOJE VINNÁ RÉVA: Jednou si najdete přesně takového kluka, jakého budete chtít. Určitě.
ESTER KREJČÍ: (Vzdychne si.) Nepřehánějte to. Není to tak zlé, abyste ke mně nemohla zůstat upřímná.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tak dobře.
Ester Krejčí se otočí ke zdi.
JANA ZLOMILOVÁ: O klucích jsem právě chtěla mluvit. Už docela dlouho čekám, že mě někdo začne balit a ono nic. To je nějaký nový trend?
MOJE VINNÁ RÉVA: Kluci se stydí. Buďte za to ráda. Ti, kdo se nestydí, bývají nechutní.
JANA ZLOMILOVÁ: Aha.
Ester Krejčí se otočí zpět.
ESTER KREJČÍ: Zato ti stydliví bývají k nakousnutí. Před chvilkou jsem měla nutkání jich pár pokousat.
JANA ZLOMILOVÁ: Moje vinná révo, poradila byste mi... víte... něco tady o těch hoších, třeba jaký kdo je a tak.
MOJE VINNÁ RÉVA: Dobře.
MOJE VINNÁ RÉVA: (na Ester Krejčí:) Nebude vám vadit, když vás tu necháme?
ESTER KREJČÍ: Kdyby se objevily abstinenční příznaky, budu vás kontaktovat.
MOJE VINNÁ RÉVA: Uhm.
Moje vinná réva a Jana Zlomilová odchází do jiné části haly.
13. Seznamování Jany Zlomilové
Hala domu rodiny Navrátil. Moje vinná réva a Jana Zlomilová si stojíc povídají.
JANA ZLOMILOVÁ: Ester Krejčí pije alkohol?
MOJE VINNÁ RÉVA: Ne.
JANA ZLOMILOVÁ: Tak co mělo znamenat to o abstinenčních příznacích?
MOJE VINNÁ RÉVA: To byla taková metafora. Abstinovat znamená zdržovat se nějakých požitků a Ester Krejčí tak přirovnala to, když je se mnou, k požitku. (Usměje se.) Což je pěkné, když tak nad tím přemýšlím.
JANA ZLOMILOVÁ: Vy musíte mít opravdu zlaté srdce, když s ní vydržíte.
MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.
Moje vinná réva se rozhlédne po hale a začne ukazovat různými směry (na hochy). Jana Zlomilová ji sleduje.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tamhleto vlastně není úplně kluk. Říká si Radek, snaží se působit drsně, ale je transsexuál a o vztahy zatím nejeví zájem, spíš se chová protivně, i když zdaleka ne tak jako třeba Kňour.
MOJE VINNÁ RÉVA: Tam u notebooku je Nikita Král. Těžko se s ním mluví. Když s ním chcete mluvit, musíte začít "Dobrý den", jinak se s vámi nebude bavit. To jsou ty jeho rituály. Nemá zájem o ženy ani o muže, zajímají ho jen počítače.
MOJE VINNÁ RÉVA: A tamto je Vojtěch Verner, náš třídní vynálezce. Taková dětská duše, romantika mu nic neříká.
MOJE VINNÁ RÉVA: A tamhle...
JANA ZLOMILOVÁ: Počkejte. (Přeruší ji.) Promiňte, že vás přerušuji, ale je tu vůbec nějaký hoch vhodný k seznámení?
MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Znovu se rozhlédne.) Škoda, že tu není Laris. Je sice trochu zbrklý a chová se jako slon v porcelánu, ale myslím, že by se s ním dalo chodit. Vlastně se mi docela líbí... (Usměje se.)
Jana Zlomilová se zahihňá.
MOJE VINNÁ RÉVA: (Ukáže na šedé hochy.) Tamhle jsou nějací tři kluci, které neznám.
JANA ZLOMILOVÁ: Já ano. Chodili na Podolí I, teď budou v septimě.
MOJE VINNÁ RÉVA: No a? (Zadívá se na Janu Zlomilovou. Vytřeští oči.) Mají AIDS?
JANA ZLOMILOVÁ: To ne. Ale už jsem s nimi jednou jako chodila. Ale byl to jen takový flirt a moc se jim to nepovedlo.
MOJE VINNÁ RÉVA: A nechcete to zkusit znovu?
JANA ZLOMILOVÁ: Někdo lepší by tu nebyl?
MOJE VINNÁ RÉVA: Zkuste to s nimi. Dejte jim ještě šanci.
JANA ZLOMILOVÁ: Tak dobře.
Jana Zlomilová přijde k šedým hochům. Moje vinná réva ji zpovzdálí sleduje.
JANA ZLOMILOVÁ: Zdravím, hoši.
PETR ROHLÍK: Dobrý den.
PAVEL LEXA: Dobrý den.
PATRIK KULDA: Dobrý den.
JANA ZLOMILOVÁ: Vzpomínáte si na mě? Jsem Jana Zlomilová.
PETR ROHLÍK: Ne. (Zakroutí hlavou.)
PAVEL LEXA: Kdepak, vůbec. (Také zakroutí hlavou.)
PATRIK KULDA: Já ano.
PAVEL LEXA: Ale já také.
PETR ROHLÍK: Ale ano, jasně si vzpomínám. (Přikyvuje.)
Moje vinná réva se pousměje a odchází do jiné části haly.
14. Vlastní inteligence
Hala domu rodiny Navrátil. Ester Krejčí přijde k Melanii Navrátil, ta si jí všimne.
ESTER KREJČÍ: Neměla byste tu něco ke čtení?
MELANIE NAVRÁTIL: (ochotně:) Mám tu knihovničku, pojďte.
Melanie Navrátil zavede Ester Krejčí ke skříňce, kde si Tamara Janů zkoumavě prohlíží kouzelnickou hůlku. Poblíž skříňky stojí kbelík s vodou.
TAMARA JANŮ: Ester Krejčí, mám problém.
ESTER KREJČÍ: Jaký?
TAMARA JANŮ: Když do hůlky naliji sirup, vyteče hned druhým koncem.
ESTER KREJČÍ: Zkoušela jste ten druhý konec ucpat?
TAMARA JANŮ: Nezkoušela. A čím jej mám ucpat?
ESTER KREJČÍ: Zkuste použít vlastní inteligenci.
TAMARA JANŮ: To nejde - inteligence je abstraktní pojem. Na ucpání je potřeba něco fyzického.
ESTER KREJČÍ: Chtěla jsem říct, abyste se zamyslela.
TAMARA JANŮ: Hm... (Zamyslí se.)
MELANIE NAVRÁTIL: S dovolením. (Naznačí, že se potřebuje dostat ke skříňce.)
Tamara Janů kousek odstoupí. Melanie Navrátil si klekne a otevře skříňku. Uvnitř jsou knihy.
MELANIE NAVRÁTIL: Vyberu vám něco vhodného.
ESTER KREJČÍ: Děkuji.
Melanie Navrátil vytáhne tlustou⁶ knihu a dá ji Ester Krejčí.
ESTER KREJČÍ: (udiveně:) Kapitál⁷?
ESTER KREJČÍ: Máte o mně zkreslené představy. Nemáte tam třeba Medvídka Pú?
MELANIE NAVRÁTIL: Náhodou mám.
Melanie Navrátil vytáhne ze skříňky knihu Medvídek Pú a vymění ji s Ester Krejčí za Kapitál.
ESTER KREJČÍ: Děkuji. Pak vám ji vrátím.
MELANIE NAVRÁTIL: Nemáte zač. (Vrátí Kapitál) do skříňky a zavře ji.
──────────────────────────────────────────────
⁶ 620 stránek - vydání z roku 1927.
⁷ Kniha Karla Marxe kritizující kapitalistickou společnost.
15. Medvídek Pú
Hala domu rodiny Navrátil. Ester Krejčí se posadí ke stolu, otevře knihu Medvídek Pú, nalistuje čtvrtou kapitolu a čte si.
(Záběr na příslušnou stránku knihy. Ztišit zvuk okolních hovorů.)
ESTER KREJČÍ (M. O.): Starý šedivý oslík Ijáček stál docela sám v lesním zákoutí plném bodláčí, přední nohy široce rozkročeny, hlavu skloněnou na stranu a dumal. Chvíli si smutně myslil: Proč? a pak zase Nač? a jindy zase K čemu? a chvílemi sám dobře nevěděl, o čem vlastně přemýšlí! A tak když se přibatolil Medvídek Pú, byl Ijáček velmi rád, že může na chvilku přestat myslit, a zachmuřeně mu řekl: "Dobrý den."⁸
──────────────────────────────────────────────
⁸ Citát z knihy: MILNE, A. A. Medvídek Pú. 11. vyd. Praha: Albatros, 2005. ISBN 80-00-01504-8.
16. Nábor asistenta
Hala domu rodiny Navrátil. Tamara Janů nad skříňkou něco dělá s hůlkou a šátkem. Přijde k ní Moje vinná réva.
MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, nepotřebujete pomoc?
TAMARA JANŮ: Dobrý den. Ano. Nedaří se mi držet šátek a současně míchat hůlkou vodu ve sklence.
MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... a co to vlastně bude?
TAMARA JANŮ: Kouzlo. Přesněji řečeno iluze.
17. Iluzionistické představení
Hala domu rodiny Navrátil. Dataprojektor je vypnutý. Ester Krejčí popíjí čaj, dočetši kapitolu a zírajíc na prázdnou misku od jídla na stole.
MELANIE NAVRÁTIL: (Zatleská.) Prosím o pozornost.
Rozhovory v hale se ztiší a většina přítomných jí věnuje pozornost.
MELANIE NAVRÁTIL: Tamara Janů se svým půvabným asistentem Mojí vinnou révou nám tu předvedou jedinečné kouzlo. Promění vodu ve víno. Prosím o potlesk pro Tamaru Janů.
Většina publika zatleská (Ester Krejčí ne).
Ke stolu přijde Tamara Janů a položí na něj sklenku s vodou. V ruce drží kouzelnickou hůlku, na její spodní konec má přiložený prst. Současně přijde i Moje vinná réva s šátkem.
TAMARA JANŮ: Jak vidíte, v této sklenici je obyčejná voda.
Moje vinná réva zakryje sklenici šátkem.
TAMARA JANŮ: Abrakadabra. (Zamává hůlkou, ťukne s ní o sklenici, pustí konec a zamíchá s ní obsah sklenice. Pak hůlku vytáhne.)
Moje vinná réva trhnutím odkryje sklenici, jejíž obsah mezitím dostal jakousi načervenalou barvu.
TAMARA JANŮ: A teď je v ní víno.
Publikum opět zatleská. Tentokrát trochu tleská i Ester Krejčí.
TAMARA JANŮ: Děkuji za pozornost. To je vše. (Vezme sklenku a odchází od stolu.)
MOJE VINNÁ RÉVA: (na Tamaru Janů:) Ještě úklona!
TAMARA JANŮ: Aha. (Rychle se vrátí ke stolu a ukloní se. Přitom nechtěně vylije obsah sklenky na podlahu. Pak s Mojí vinnou révou odejde stranou.)
Ester Krejčí vstane a přijde k Mojí vinné révě a Tamaře Janů.
ESTER KREJČÍ: To bylo oslnivé.
TAMARA JANŮ: Děkuji.
ESTER KREJČÍ: Konečně byl objeven způsob, jak z vody a sirupu stvořit limonádu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Byla to jen iluze, nic objevného. Hlavně, že se publiku líbila a byla působivá.
ESTER KREJČÍ: Byla by působivější, kdyby předtím tři čtvrtiny přítomných nečetly návod v Horké bramboře.
MOJE VINNÁ RÉVA: Hm... (Neví, co má říct.)
Přijde k nim Melanie Navrátil.
TAMARA JANŮ: Už půjdu domů. Sestra mě určitě ráda uvidí.
MELANIE NAVRÁTIL: A kdo uklidí tu rozlitou vodu? Totiž vlastně víno. (Zadívá se na Tamaru Janů.)
TAMARA JANŮ: Hm... nevím.
MOJE VINNÁ RÉVA: Uklidíme ji spolu. Pomohu vám s tím.
TAMARA JANŮ: Dobře.
MOJE VINNÁ RÉVA: (Melanii Navrátil:) Máte tu nějaký hadr?
MELANIE NAVRÁTIL: Pojďte.
Melanie Navrátil, Moje vinná réva a Tamara Janů odcházejí.
18. Užití oslavy
Chodník venku, večer. Ester Krejčí, Moje vinná réva a Tamara Janů jdou spolu.
MOJE VINNÁ RÉVA: Jak jste si tu oslavu užily?
ESTER KREJČÍ: Nebylo to tak zlé. Přečetla jsem si znovu svoji oblíbenou kapitolu Medvídka Pú. Nějak jsem se identifikovala s Ijáčkem.
TAMARA JANŮ: Já myslím, že to bylo skvělé. Teď umím proměnit vodu ve víno!
ESTER KREJČÍ: Jistě. S touto znalostí se budu od zítřka živit proměňováním skla v diamanty.
MOJE VINNÁ RÉVA: Já mám hlavně radost, že jsem tam byla s přáteli a mohla jsem jim pomoct.
19. Sušenky
Hala domu rodiny Navrátil. U stolu sedí Jana Zlomilová a šedí hoši. Jí sušenky.
JANA ZLOMILOVÁ: Jak vám chutnají ty sušenky?
PETR ROHLÍK: Jsou skvělé, moc.
PAVEL LEXA: Jsou moc dobré, mají lahodnou máslovou chuť.
PATRIK KULDA: Mně nechutnají, mám raději slané.
PAVEL LEXA: (Vyplivne sušenku.) Jsou hnusné, to jsme jen chtěli být milí.
PETR ROHLÍK: Nic moc. Vám snad chutnají?
JANA ZLOMILOVÁ: Podle mě jsou dobré.
PETR ROHLÍK: Aha. Ale já si to myslím také.
PAVEL LEXA: I já. Jsou lahodné. (Vezme si další sušenku a zhltne ji.)
PATRIK KULDA: A já vlastně také.
Jana Zlomilová si rozčarovaně vzdychne.
PETR ROHLÍK: (na Patrika Kuldu:) Hele, proč mi to kazíte? Kvůli vám teď vypadám jako blbec.
PATRIK KULDA: Já že vám to kazím? Vždyť se chovám úplně normálně.
Shrnutí epizody:
Toto byla čtvrtá epizoda příběhů Ester Krejčí a jejích spolužáků. Melanie Navrátil vyvěsila na nástěnku novou upoutávku na Horkou bramboru. Kňour se pokoušel svést Melanii Navrátil a Ester Krejčí. Melanie Navrátil to přičetla jeho osamělosti.
Tamara Janů si v Horké bramboře přečetla návod, jak "proměnit vodu ve víno" a rozhodla se to předvést na čtvrteční oslavě u Melanie Navrátil. Mojí vinné révě se podařilo přesvědčit Ester Krejčí, aby na oslavu přišla také. Cestou tam jí pak vyčetla, že je oblečená jako na pohřeb.
Melanie Navrátil je uvítala a zavedla do haly, kde se Ester Krejčí (na podnět Mojí vinné révy) pokusila seznámit s "šedými hochy", ale naštvalo ji, že nemají vlastní názor na globální oteplování a nechají se snadno zmanipulovat. Moje vinná réva ukázala Janě Zlomilové několik přítomných hochů nevhodných k seznámení. Ta pak na radu Mojí vinné révy dala druhou šanci k seznámení šedým hochům. Ester Krejčí si zatím od Melanie Navrátil půjčila knihu Medvídek Pú a četla si. Tamara Janů se po celou dobu připravovala na své iluzionistické představení, při němž jí pak Moje vinná réva dělala asistenta.
Ester Krejčí, Moje vinná réva a Tamara Janů byly s průběhem oslavy spokojeny. Jana Zlomilová s šedými hochy ne, protože jí nebyli schopni upřímně říct, ani zda jim chutnají sušenky.
Hudba k titulkům: John Philip Sousa: The Liberty Bell March.
Ze sbírek: Ester Krejčí, Singularis: eichlerská tvorba
04.05.2015 - 15:54
zaujal mě perfektně vykreslený postoj lidí „bez názoru“, viz. globální oteplování a následné chování „šedých hochů“.. a pobavila tamara janů, jak nepobrala esteřinu radu o tom, aby na ucpání hůlky použila svou inteligenci :))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ester Krejčí S01E04: Transformace kapaliny (2. vydání) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vězeň svobody
Předchozí dílo autora : Ester Krejčí S01E02: Substituce fitness (3. vydání)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
melody [17], Mitochondrie [17], Awkward [15], Notreal [14], zdenof [14], Zdarec [11], Martin Jelínek [10], hlahlo [4]» řekli o sobě
FallenAngel řekl o Ed.HaNy :Tak jsem neměl pravdu no, nenapsal jsem ti nic sem, ačkoliv jsem si to myslel hele.) Vlastně už můžu říct, že víš všechno, co bych o tobě řekl, ale přece jen jsi mi neskutečně nesčetněkrát pomohla a ani nevíš jak moc mi to pomohlo, a jak jsi mi teď pomohla a vlastně, dyť přece víš všechno. Píšeš skvělou poezii a jsi dívka s nejkrásnějším úsměvem, co znám a jsi též dívka s největším a nejcitlivějším srdcem. :) Derrick)) [various wishmoments))]