|
Netradiční záhadná hororová povídka vzniklá jednoho temného večera, když jsem měl napsat dokumentaci k projektu do předmětu počítačové vidění. Nikdo, komu jsem ji dal číst, nevěděl, co si o ní má myslet.
 01.02.2013 3 1553(7) 0 |
Vážení čtenáři,
toto měla být dokumentace semestrálního projektu do předmětu "počítačové vidění". Zdůrazňuji to, protože byste o tom mohli pochybovat.
Má to smysl? Má vůbec smysl tento projekt dělat? Vždyť je za něj jen nějakých 30 bodů.
"Nezabíjejte mě!" zakřičel fotograf-informatik. "Potřebuji body, abych předmět absolvoval a dostal kredity."
Za oknem se strašidelně zablýskalo a vyděšený fotograf na zdi zahlédl krvavý nápis. Hrudník se mu svíral, sotva mohl dýchat a venku zaburácel hrom. Kapky padajícího deště cinkaly o moderní kovovou střechu, jako by to byla zvonkohra, a po chvíli, když se vítr zdánlivě ztišil, zazvučela meluzína.
Vyděšený fotograf se trápil otázkou vlastní existence. Říkal si, že pokud neexistuje, neexistuje ani počítačové vidění a nemá žádný smysl usilovat o body za projekt. Je existence člověka rozhodnutelná? Existuje Turingův stroj, který problém existence člověka rozhoduje?
Ozvalo se silné zahřmění a fotograf dostal zoufalý nápad – pokusit se sestavit redukci z problému existence Turingova stroje. Může Turingův stroj rozhodnout o tom, zda sám existuje? Ano! Fotograf se začal smát. Když může Turingův stroj v konečném počtu kroků rozhodnout problém své vlastní existence, může to udělat i člověk – existuje algoritmus, kterým může člověk rozhodnout o své existenci.
Fotograf se dotknul stěny. Na ní se rozzářil dotykový displej, ovládací panel inteligentního domu, a osvítil jinak temnou místnost.
"Vymývání mozku!" zakřičel fotograf a pomačkal ikony na dotykovém displeji.
Displej zhasl a v místnosti opět zavládla temnota, hlubší než předtím. K nelítostným zvukům meluzíny a vzdálenému burácení hromů se ozval rachot ocelových žaluzií. Všechna okna domu pomalu zabedňovaly těžké kovové rolety. V místnosti začalo blikat světlo z projektorů a hrát přerušovaná hudba. Úseky hlasité hudby se střídaly s chvílemi náhlého ticha. Bodavá bodová světla a další vjemy rozšířené reality doháněly fotografa k šílenství. Blikající a pohybující se světelné objekty naplňovaly jeho pradávnou potřebu nonkonformity. Jeho limbický systém se však nemohl s těmito audiovizuálními vjemy vyrovnat, a tak se po chvíli cholerických křečí fotograf sesunul na podlahu.
toto měla být dokumentace semestrálního projektu do předmětu "počítačové vidění". Zdůrazňuji to, protože byste o tom mohli pochybovat.
Má to smysl? Má vůbec smysl tento projekt dělat? Vždyť je za něj jen nějakých 30 bodů.
"Nezabíjejte mě!" zakřičel fotograf-informatik. "Potřebuji body, abych předmět absolvoval a dostal kredity."
Za oknem se strašidelně zablýskalo a vyděšený fotograf na zdi zahlédl krvavý nápis. Hrudník se mu svíral, sotva mohl dýchat a venku zaburácel hrom. Kapky padajícího deště cinkaly o moderní kovovou střechu, jako by to byla zvonkohra, a po chvíli, když se vítr zdánlivě ztišil, zazvučela meluzína.
Vyděšený fotograf se trápil otázkou vlastní existence. Říkal si, že pokud neexistuje, neexistuje ani počítačové vidění a nemá žádný smysl usilovat o body za projekt. Je existence člověka rozhodnutelná? Existuje Turingův stroj, který problém existence člověka rozhoduje?
Ozvalo se silné zahřmění a fotograf dostal zoufalý nápad – pokusit se sestavit redukci z problému existence Turingova stroje. Může Turingův stroj rozhodnout o tom, zda sám existuje? Ano! Fotograf se začal smát. Když může Turingův stroj v konečném počtu kroků rozhodnout problém své vlastní existence, může to udělat i člověk – existuje algoritmus, kterým může člověk rozhodnout o své existenci.
Fotograf se dotknul stěny. Na ní se rozzářil dotykový displej, ovládací panel inteligentního domu, a osvítil jinak temnou místnost.
"Vymývání mozku!" zakřičel fotograf a pomačkal ikony na dotykovém displeji.
Displej zhasl a v místnosti opět zavládla temnota, hlubší než předtím. K nelítostným zvukům meluzíny a vzdálenému burácení hromů se ozval rachot ocelových žaluzií. Všechna okna domu pomalu zabedňovaly těžké kovové rolety. V místnosti začalo blikat světlo z projektorů a hrát přerušovaná hudba. Úseky hlasité hudby se střídaly s chvílemi náhlého ticha. Bodavá bodová světla a další vjemy rozšířené reality doháněly fotografa k šílenství. Blikající a pohybující se světelné objekty naplňovaly jeho pradávnou potřebu nonkonformity. Jeho limbický systém se však nemohl s těmito audiovizuálními vjemy vyrovnat, a tak se po chvíli cholerických křečí fotograf sesunul na podlahu.
Ze sbírky: Singularis: díla kvazisurrealistická
01.02.2013 - 18:46No..docela jsem z toho zmatená, ale zatím mě nenapadlo, jestli vůbec existuji, tak je to se mnou dobré :))
01.02.2013 - 18:21Vladan: "Ďes" byla chyba v názvu, opravil jsem. Chyby v textu jsem samozřejmě kontroloval, ale ukázalo se, že "pod svícnem je největší tma".
Děkuji za názor. Líbí se mi myšlenka, že by Základní otázka života, vesmíru a tak vůbec mohla znít nějak takto. :-) Ale při psaní jsem spíš myslel na to, co moderní technika s člověkem dělá a kam až to může zajít.
Děkuji za názor. Líbí se mi myšlenka, že by Základní otázka života, vesmíru a tak vůbec mohla znít nějak takto. :-) Ale při psaní jsem spíš myslel na to, co moderní technika s člověkem dělá a kam až to může zajít.
01.02.2013 - 12:47Když pomineme Ďes gramatikův v háčku nad "D", tak odpověď na otázku "co si o tom mám myslet", poskytl již dříve počítač jménem Hlubina myšlení jako součást odpovědi na Základní otázku života, vesmíru a tak vůbec: "42".
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dokumentace projektu aneb Děs informatikův : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ester Krejčí S01E05: Fabulace Schrödingerovy kočky
Předchozí dílo autora : O sedmi statečných pistolnících
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Meluzina řekla o BorůvkaB :Myslím, že se v Borůvce snoubí talent s disciplínou. Neustupuje z výborně propracované formální stránky a má co sdělit světu. Jen tak dál!
