Divoký srdce

Tak a je to venku. Nebo spíš na facebooku, tudíž je to oficiální.



Nebo ne?

* * *

Bylo by to krásný
bylo by to jasný
bylo by to zlatý
bylo by to šťastný

Bylo by to bylo
kdyby se to stalo

-- Hudba Praha: Divoký srdce

* * *

Tak co se stalo? Stalo se vůbec něco?

Jistěže stalo - v pozdních večerních hodinách jsem si upravoval profil na facebooku. Najednou padl můj zrak na položku „relationship“. V tu chvíli mě napadla taková otázka: Jak by asi reagovalo moje okolí, kdybych si ji změnil na „ve vztahu“?

Neuměl jsem si reakce okolí moc představit a tak jsem se rozhodl jednat - provést pokus na lidech.

Klikl jsem a v databázích facebooku přibilo pár záznamů o mé osobě. To je vše.

Tohle vás možná zklamalo. Já vám však ukážu, že toto falešné vstoupení do vztahu se zas tak neliší od těch reálných. Pojďme se podívat na film.

* * *

Je to už delší dobou, co jsem viděl sovětský film Assa. Film mě velmi oslovil, pár dní mi ještě ležel v hlavě. A pak mě napadla zásadní otázka: Kde v tom filmu byla scéna, kdy hlavní hrdina takříkajíc „sbalí“ hlavní hrdinku. Chvíli jsem nad tím dumal a pak mi došla překvapivá odpověď - nikde.

Když jsem nad tím bádal dál, došlo mi, že ve spoustě uměleckých děl tento „moment sbalení“ buď úplně chybí, nebo je redukován na nějaký často absurdní okamžik, vzpírající se jakémukoliv vysvětlení. Dobrým příkladem té druhé kategorie jsou Žluté květy v Mistrovi a Markétce.

V literatuře a ve filmu tedy často chybí moment, kdy si můžeme říct „odteď jsou spolu, předtím spolu nebyli“. Když se nad tím zamyslíme, má to svou logiku.

Navazování vztahů je proces, který sice může proběhnout rychle, ale často to tak nebývá. Kdysi jsem četl krásnou metaforu o přiklánění. Navíc je často vztah cosi nevyřčeného. Za dialog „Nechceš se mnou chodit?“ - „Tak jo.“ by mě čtenáři mých povídek asi ukamenovali.

Oproti tomu zamilování se je bývá věc impulzivní a rychlá, proto se taky používají termíny jako „zahořel láskou“ nebo, budu-li citovat knihu Kmotr, „byl zasažen bleskem“. Je to věc rychlá, ale jen málokdy bývá oboustranná. Nastupuje tedy zas to přiklánění.

Mnoho z vašich přátel si odkliklo na facebooku vztah. Jenom klikli a v databázích facebooku přibilo pár záznamů. To je vše. Ale ta skutečná věc se děla jindy a leckdy to trvalo třeba rok.

* * *

Teď jsou mnozí z vás dopáleni a zmateni. Možná si říkáte: „Ale my jsme něco viděli...“

Co jste viděli?

Byl jsem zamilovanej? To mi nemůžete nijak dokázat. Viděli jste jen to, co jsem vám ukázal, slyšeli jste jen to, co jsem vám řekl. Láska je něco jako bolest hlavy - zvenčí se téměř nedá detekovat a zevnitř se nedá srovnávat s jinou, tím méně cizí.

Ale my jsme viděli ty vaše námluvy!

Jaký námluvy? Víte, co to jsou námluvy? Námluvy, přesněji řečeno zásnuby, byl jakýsi zvyk nebo obřad, kterým dali partneři najevo svému okolí, že to spolu myslí vážně. Jednalo se o věc vcelku oficiální. Ale u mě žádná takováhle oficialita neproběhla. Svatba nebude. Tečka.

* * *

A proč to všechno?

Poslední dobou se můj život neshoduje s mou představou o životě. Věci jsou zkrátka úplně jinak, než bych chtěl. Možná jsem vám jen ukázal své přání, ale možná taky ne. Nevěřte ničemu, co si sami nemůžete ověřit.

* * *

Stereo, pouštím si na plno
území, území nikoho
projíždím, projíždím bez cíle,
bez cíle, bez cíle bez tíže

Prodávám nabízím nové perspektivy,
prodávám nabízím, horké sny

Stereo, pouštím si na plno
muzika, muzika veselá

Stavím se, stavím se na kávu,
v benzíně, v benzíně u křížů

Prodávám nabízím nové perspektivy,
prodávám nabízím, horké sny
prodávám nabízím jemné reality,
prodávám nabízím iluzi
Prodávám, nové perspektivy,
nabízím horké sny
prodávám jiné reality, nabízím iluzi...

-- Priessnitz: Stereo