{Hudba Praha (revival)}
přidáno 23.04.2014
komentářů2
čteno924(6)

nedokážu ruku vztáhnout,
nedokážu pohladit,
dokážu jen řečí prázdnou,
dokážu jen rozhodit


Cesty páně jsou občas nevyzpytatelné.

Tak například já musel přijít{1} na fotoseznamku{2} Lidé.cz, abych zjistil, že nějaká sociální fóbie vůbec existuje a že ji dost možná mám.

Některé příznaky sedí dokonale:

- raději si všechno zařídím sám, než abych o to někoho prosil
- NIKDY neoslovím cizího člověka. Opravdu nikdy.
- vadí mi davy v metru
- vadí mi, když u vedlejšího pisoáru někdo je{3}
- raději chodím čtyři patra po schodech, než abych trapně koukal do zrcadla ve výtahu plném cizích lidí
- ve společnosti hezkých holek{4} ztrácím témata k hovoru

Naopak, něco bych jako člověk se sociální fóbií neměl snášet a nedělá mi to problémy:

- jíst na veřejnosti
- vystupovat na veřejnosti; na základce jsem chodil na dramaťák a myslím, že by mi nečinilo problém zas vyjít na prkna, která znamenají svět

No. Hlavně, že vím na čem jsem. To je vždycky lepší.

* * *

POZNÁMKY:

{1} - na průzkum; hodlám totiž časem seznamku naprogramovat
{2} - inzerovali to tak v tiskové zprávě, věděli, že s obdobou sociální sítě by dnes moc netrhli...
{3} - v hospodě U Voraře mi to nevadí - tam je vždy taková fronta, že bych se prázdného vedlejšího pisoáru zřejmě nikdy nedočkal
{4} - nutno dodat, že jen cizích
přidáno 24.04.2014 - 23:08
Davidsoft: hlavní trik je, že ta moje fóbie je mrcha selektivní. Záleží na tom jací jsou to lidé.... Pak mi třeba i nevadí a naopak je vítám.
přidáno 24.04.2014 - 17:48
Pokud jde o sociální fóbii, určitě si přečti stejnojmenný článek na blogu Metus Mortis: http://metusmortis.wordpress.com/2011/11/13/socialni-fobie/ Je tam všechno, co potřebuješ vědět, od příznaků, přes léčbu i úvahu, jaký má ta léčba smysl.

Nějakou dobu jsem si myslel, že mám něco podobného i já, ale myslím, že u mně to bude něco jiného. Společnosti se nevyhýbám, třeba na plánovaný sraz v České Třebové se docela těším. :-)
----
1. "raději si všechno zařídím sám, než abych o to někoho prosil" -- To sice často platí, ale spíš mi vadí nejistota, zda to daná osoba udělá, případně mám problém vyjádřit, co vlastně chci. Jinak mi něco po někom požadovat problémy nedělá.

2. "NIKDY neoslovím cizího člověka. Opravdu nikdy." -- To celkem odpovídá, pokud se za oslovení nepovažuje pozdrav (v zaměstnání zdravím spoustu cizích lidí), "s dovolením" nebo zapojení se do cizího rozhovoru.

3. "vadí mi davy v metru" -- Na lidech v davu mi spíš vadí, že překáží; jinak mi nevadí, pokud se mě zrovna nechystají ušlapat.

4. "vadí mi, když u vedlejšího pisoáru někdo je" -- To se mě netýká.

5. "raději chodím čtyři patra po schodech, než abych trapně koukal do zrcadla ve výtahu plném cizích lidí" -- Chodím pět pater, ale z úplně jiného důvodu, spíš mám přebytek energie (sedavé zaměstnání) a nechce se mi čekat na výtah, případně se možná trochu bojím možnosti uváznutí v něm. Nedávno mě napadla parafráze na refrén ze známé písně J. Štědroně "Vlaky":

Mám rád(a) schody, co někam vedou;
mám rád(a) schody, co se nerozpadají;
mám rád(a) schody, co někam vedou...
A na výtah čekat - už mě nebaví.

6. "ve společnosti hezkých holek ztrácím témata k hovoru" -- Vlastní téma k hovoru nemám téměř nikdy, takže nemám, co ztratit. Když už, tak si téma musím napsat, protože jinak bych je nejspíš zapomněl.

Děkuji za podnětné téma ke komentáři. ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Většinu rán : trvalý odkaz

Následující deník autora : Sny
Předchozí deník autora : Za trochu lásky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming