vždycky je proti čemu bojovat
19.01.2014 3 990(6) |
V pátek jsme byli v práci převeleni z našeho koutu chodby do open spacu. Asi je něco špatně, ale jako jedna z prvních věcí mě na místě přišla tato píseň. Těžko říct, možná že je to tím čtvrtým patrem, kde jsme, ale obávám se, že základy budou hlubší.
Nikdy jsem nebyl odmítač společnosti. Nebojoval jsem proti ničemu hudbou ani stylem oblečení. Ale doba se mění. Asi jsem k tomu dospěl.
Oslovují mě místní dekadenti, jmenovitě třeba Ziky nebo Rezavá plechovka. Ale na to, abych utápěl duši v chlastu, nemám ani čas, ani peníze, ale hlavně už nemám výdrž. Ono se zkrátka musí chodit spát, když se pak jde druhý den do práce. Ale vzpouru jim neberu, budu první, kdo se bude o případné vzbouřence zajímat.
Bylo by lehkomyslné přirovnávat se k nějakému historickému období, hledat paralely například s únorem 48 nebo nástupem Hitlera. Ale stejně lehkomyslné by bylo si myslet, že dějiny po roce 89 skončily.
Domnívám se, že moje občasné znechucení z okolního světa je jen velmi mírným projevem toho, že „je něco prohnilého v království dánském“.
20.01.2014 - 22:57
Davidsoft: Tohle byl velice dobrý postřeh a taky je to celkem cesta, jak se s klesáním kamsi vyrovnat.
Ono na open-space konec konců stačí zesílit Umbrtku ve sluchátkách a pořídit si zpětné zrcátko.
Ono na open-space konec konců stačí zesílit Umbrtku ve sluchátkách a pořídit si zpětné zrcátko.
20.01.2014 - 09:22
Připadá mi, že největší chyba dnešních lidí, že jsou zoufale nároční. Uvažme např. partnerské svazky. V některých zemích v minulosti vybírali lidem životní partnery (stejně jako třeba jméno) rodiče a část z nich (i když zdaleka ne všichni) byla určitě šťastná, protože se s přiděleným partnerem naučila žít. Dnes si většina představuje partnera naprosto dokonalého a rozvádí se při každé menší neshodě, nebo si nikoho nevybere, protože skuteční lidé jsou mnohem méně lákaví než vlastní romantické iluze. Podobně je to s penězi - v minulosti dřel člověk celý den na poli, aby si vypěstoval alespoň jídlo, dnes má kromě jídla internet, iPod, spoustu dalších vymožeností a přece jen víc volného času a ještě s tím není spokojen a vezme si půjčku, jen aby si užil. Pokud je něco v nepořádku, je to to, že lidem chybí pokora, skromnost a asketismus, případně zodpovědnost. Tak to vidím v této chvíli já. Snažím se brát život optimisticky (ale současně i pesimisticky a s humorem - viz Ester Krejčí) a být rád za to, co mám, protože to není žádná samozřejmost, ale také vyjadřovat svoje představy, co bych chtěl mít.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uleť : trvalý odkaz
Následující deník autora : Another brick in the wall
Předchozí deník autora : Po stopách zmizelých železnic
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o ThePočly :Přemýšlí o věcech, které se jí dějí, a záleží jí na nich. Její úvahy často mají hloubku a opravdu stojí za to si je přečíst a popřemýšlet o nich.