V tichu strach
Jekot splývá na rtech,
křik teď tiše zní,
ač z plna hrdla proléván,
nikdy neslyšen.. Nyní.
Tíseň a zmatek propletou se duší,
tepny ztuhlé chladem
a ze žláz se řine pot.
Bojíš se?
Strach píše námořnickou modří,
dopisy bez podpisu.
Strach tesá ti do mysli:
"Máš mě?"
A čím víc utlumené,
tím silnější se vše zdá.
Tma- kde nevidíš a nechceš vidět.
Ticho- kde slyšet znamená se bát.
Teď bloudíš bludným kruhem,
hledáš jeho konec, chceš si lhát,
však les už tě dávno objal nekonečnem.
POzdě v doufání.
Slova jsou jen povzdechy.
Do očí nadrala se ti temnota
a v tichu hrůzou nastalé,
nic nezní hlasitěji než šepot jednoho člověka..