Jak z toho ven
Jak krásná prdel
musí být nad Hradcem!
Hnědý sníh tam padá jen.
Libá vůně jak feromon
tak říká všem ahoj, ať je líp,
s věží Bílou pod hlavou kominík
možná sám tam sere, má ten boží dar,
není zlý – sere pro štěstí, ne jako pes,
kadící na kapradí, na plátno a na pěst –
sraním rád pomáhá zažít něžnou romantiku:
ten sníh vám ožužlá lalůček a může i mrkev –
každý prý hned totiž zapadá a je z něj tím sněhulák.