Na Seníku
Měsíční Svit
klouzal po linii
její tváře
jejích ňader
On
s hlavou
zabořenou
v rozpáleném klíně
ty světelné hrátky
nevnímal
Hltal záchvěvy
roztouženého těla
Svit
žádné vychování neměl
využil okamžiku
a její zadnici
smyslně pohladil
Cítil
její nehty zaryté
ve stehnech
Hlavu
jí rytmickými pohyby
něžně stlačoval
tempo zvyšoval
Tlumený táhlý sten
tiché polknutí
a pak už jen...
mlčky leželi
Šero
jim obejmulo ramena
hladil jí nahá záda
Seno šustivě brebentilo
lechtivé příběhy
když zavrtěla se slastí
…
Úplňkové Stíny
ještě tančily kolem
přesto k rybníku se vydal
Suchá Stébla
ve vlasech
na tričku
i v kalhotách
ho doprovodila
Blatouch
(Caltha palustris)
se k břehu tulil
vytržen ze spánku
zívaje
vycházející slunko
hledal
"Co tady po ránu
Puškvorec plašíš?"
"Promiň...
nevěřil bys
co před chvílí jsem zažil"
Omlouval se
a s rozkošnickým úsměvem
nohy do chladné vody nořil