Slunce syzygos
Slunce syzygos
Až ovce seběhnou se domů z širých dálek
a slunce k peci složí svoji hůl
pak svlékni strach a vlnu jak beránek
a naposled se se mnou pomiluj
Jen Moravu nech mezi břehy zpívat
tak jako mezi boky věčný ráj
a nežli se začne rozednívat
lásky podezřelou píseň znovu hraj
Možná že rampouch v srdci neroztaje
snad už nebudu se umět pro tě rvát
možná že slunce vyjde vzhůru krajem
a já mu hůl ponesu ještě rád