E=mc²


Nějak mi chybí energie,
hmoty, jó, té bych měl i dost,
bez světla pryč je eforie
a z rovnice jen nerovnost!

Jak jen to Einstein myslel asi,
když ten svůj slavný vzorec psal,
jak vtělit jej do světa krásy,
by mně cos konkrétního dal?

Načerpat chci energii z hvězd,
fotony v kočár zapřáhnout,
čtvercem rychlosti světla se nést,
sluneční vítr zas slyšet dout.

Chci dělat vše, co zdá se sci-fi,
bleskem se octnout u Tebe,
vyzkoušet si milostné grify,
ať samota víc nezebe.

Přes vesmír za Tebou se hnáti,
bys byla pak Ty vesmír můj,
červí díra mi cestu zkrátí,
pak budu, lásko, navždy Tvůj...


www.psanci.cz