V zemi za duhou
V zemi za duhou,
která je taková, jaká je,
kde jeden není pro druhou
a třetí nesmí do ráje
V zemi ve snění
které nic nezíská
Od snů spálení,
dálkou do blízka
V krajině nových slov a vět,
v každé je kousek dálavy
Až hrnec začne rezavět,
bude už dávno děravý
V krajině dešťové,
kapek lamači,
lásku za love
zlámat nestačí
V té zemi za duhou
kde v barvách hledáš poklady
vyzbrojena ostruhou
a horou vlastní nálady
V zemi nevinné
rohem rožcokoně
pravda vyplyne
v rudé na oponě
V duze tvého obrázku
vidím jednu otázku:
kudy se tam chodí,
vy lenochodi?!