Z podstaty
Myslím, že asi nejsem tak aktivní a už vůbec nemám fantazii na to, abych předložila nějaký přijatelný názor na slovo, které i tak nikdy neobstálo před vaším soudem.
Stále se po nás chce, abychom byli aktivní, abychom měli nějaký názor a vzor! Máme dokonce i dozor a pozor. Všechno jsou to jen nesmyslná slova. Co takhle zapomenout na všechny soudy, názory a vzory, kritiky sebe samých, své vnitřní rodiče... Nechat fantazii jen tiše promlouvat. Nechat se nést, vést, intuicí a citem.. Poslouchat svojí duši, své nitro. A z té hloubky, ze sebe, nechat vyplout všechno bez cenzury. Všechno čisté a průzračné, obyčejné, takové, jaké to opravdu je...