Od začátku
Když pomyslím,
ta uplynulá doba.
Pokud se nemýlím,
zmatek nebo zloba?
Musím se vydat na cestu,
dalekou
porozumět svému místu
a přítel se mnou.
Cestu pouští,
co jsem, čím jsem.
také poznat, že vše se neodpouští,
život je životem, není snem.
Zde pociťuji inspiraci,
dávný přítel se mnou,
snažíc se mi pomoci.
Blízký s řečí milou.
Svítá na lepší časy,
přicházím ke svému cíli?
Nepamatuji si trasy,
naivně domýšlím, chvíli.
K cíli nelze dojít,
pouze rozpoznat dobré i špatné.
Tolik nesnít,
nepřát si to snadné
a neobávat se následujícího dne.