Nás dva
Klaunů se bojim
a jsem atomem
v čerstvym vesmíru
Strachu nerozumim
je příliš kosmopolitní, víš
se vším se svěřuju
tvým rtům
Obstiskávám ti na krk
páteční rtěnku
a obtisk vypadá
jako osamělá jahoda
Neotevíráš oči
a já odcházim
s posledním výdechem
do schizofrenní reality
Jestli (ne)jsi klaun
můžeš mě sledovat
jak se s prvním světlem
proměňuju v zítřejší nymfomanku.