Tak to prostě je
Jsi Venuše z perleti
jen pěnou nahá.
Palců pouze do pěti
- kam vánek sahá.
Smíchu hlas se převrací
hned nad hladinou,
jeho tóny blouznící
už nepominou.
Smažem' statisíce vět
co nás poutají,
pak si oba vezmem' zpět
naše Potají.
To za krámkem s pokojem
hlásají loga
- o tom nediskutujem',
čteš zas a znova.
Ta tři slova pálí si
do tebe cestu.
Vstříc vzájemné demisi
- záři protestu.
Plakátů pravda černá
si nenaříká
zda jí zůstává věrná
hudba kovaříka.