Skrze jíní
Loudám se lesy loukami nebi
mlčím v svých vyprahlých dnech
Ptáci co nejdále zrychlují běh
uléhám na vlnách unavený
Ojíněn vínem jímám se řeči
strnulé stromy vyčpěle spí
líbím se listí krásní mé sny
šepot a šumění v víčkách mi křičí
Něco mne tlačí otevřít oči
slepý jen cítím že hlava se točí
v rezavých víčkách zpověď svou slyším
Bavím se s životem co vše on zná
rozumím směji se jak snadné to má
jestli mi nelže však nerozlyším