Nebe zebe
nebe končí...
tam kde začíná
rozpažená krajina
z pár tuctů hvězd
ostříhaných paprsků
a boubelatých mraků
každý má své nebe
a v něm
popouští provázek
drakům
ze znaků
origami letadel
- plachých Jeřábů
čtu v čárách životů
proudových pilotů
(a padám na pr.el)
kolik barev máš?
- tolik, že je jen těžko
povnímáš
ozon, neon, kyslík, chrom
bušíš nám do bubínků
záříš do noci
z blesků rodí se hrom
a z dešťové pomoci
máme radost
strach
nekonečný závod
Měsíce, Slunce
a naše sny, vtisknuté
ve hvězdách
bohové drží tvou klenbu
chrámu svět
nebe končí
tam, kde nás
druhých dech zajímá
a mačká nám
do dlaní
lásky květ