Ve světle úsporných žárovek
Ve světle úsporných žárovek,
sedím a tiše mlčím.
Kreslím si obraz barvami vodovek
a pro Tebe brečím.
Pak jedna z kapek dopadne na papír,
ozářený stínem,
žárovka praskne a já nic nevidím,
převrhnu pohár s vínem.
Když zahýbám s mrtvou žárovkou
a pohlédnu na papír,
tam mezi šmouhou od vína a mrtvou beruškou
Tvůj úsměv uvidím.
Když pomine noc a nastane den,
já v posteli se probudím.
Však náhle zjišťuji, že byl to jen sen
a fotku s Tvou tváří pohladím.
Jsem jako princezna zavřená ve věži,
co bez Tebe strádá,
tak prosím, vrať se domů, vždyť o nic neběží!
Víš, jak moc Tě mám ráda…