Je pěkná, hezký pocit.

Moc se mi líbé,
Dovětek je super.

Gora: Jsem pocit pouhý vržen bez kondomu vyjadřování na papír. Smilním se slovy v předsíni Vašeho chrámu nehoden předstoupit před oltář soudu. Plášť pravopisu ze mne stržen a nahý oděn v nedokonalost přešlapuji ve dveřích hledíc na rohožku pod nohama a žádajíc ji o přátelství. Zarputile třímajíc však pero v dlani coby vstupenku do poslední řady kapucínů bez tváří.

Jo a ještě chybka:
její vlasy vláli zdáli, - vlály:-)

Zde jsou rýmy lepší než v básni, o níž jsme psala před chvilkou, vázanost také.
Překlep: až po Rˇím
pak nerozumím, co je - bralo
a celkově je /podle mě/ moc těch NEJ + TISICů - i když v básnické nadsázce.

Nevím, zda píšeš v rýmech běžně, tady mi vysloveně překážejí ty neladné, příliš obyčejné - přitom téma je bublavě lahodné, milostné... taky přechodník - íc - je pokud vím pro ženy, ne mužský... /snažíc se jí uchopit duší/.
Z amne - nechala bych první a druhou strofu, snad ještě poslední. Nebo přepsala + krátila, a to volným veršem, námět je parádní.

Líbí se mi nálada, autentičnost. Zkusil bych to bez rýmů, jít po pocitu až na dřeň. Čistý volný verš může působit velmi silně, naopak nahodilé rýmování bez zvládnutí vázaného verše spíš škodí. Ale celkem pěkný.

kmotrov:díky, taky pořád hledám, jak vyjádřit, haiku/senrju odpovídá mé nebásnické podstatě:-)). Děkuju, cením si slov.

Hezká,tleskám.

Má sílu.

Parádička.

Poslední dobou si čím dál víc u haiku/senrjú cením umění vyhnout se atraktivitě, dokázat popsat ten nejobyčejnější okamžik v jeho poetické "takovosti." 1,2. ano vtipná senrjú, ale 3. je to co hledám.
Prima.

kmotrov: díky, potěšilo... mám i pokračování, dám je sem taky.

kmotrov: Miňko: Diky za nakouknutí.

Miňko: Děkuji Ti moc. Jsem rád, že se Ti líbí. Na druhou stranu, haiku má svá specifika a to je třeba respektovat.

Milá. Potěšila..

Mile příjemná. Potěšila...

Je to vtipné! Palec nahoru!!!

Hodně líbí!!! Má vtip!

Proč to obtěžovat teoretizováním? Prostě skvělé...