Povídka pobavila :D je doopravdy ze života a přesně jak píšeš v závěru - Když muž řekne, že to udělá, tak to udělá. Nemusíte mu to každý rok opakovat :D

vanovaso: máš pravdu :) někdy je až s podivem, jak na naprostou ironii a paradoxy lidé reagují a jak to hrotí.. :-)

Tak to se mi líbí..tedy to dílko,.oni vážně takoví lidí existují...vlastně nevím co k tomu dodat...

Moc dobrý. Když jsem dočetla poslední slovo málem jsem se rozbrečela. :-)

Je to ze života, bez pózy, takový věci rád čtu.

noci musí být naplněny hudbou...
...když ve dne vládne Madona Decibella
(Madona Decibella je píseň Vladimíra Merty)

Bylo by hezký, kdybys našla odvahu to večer přečíst.

napsala jsi to skoro jako reportáž, ale s prvky které samozřejmě do ní nepatří, je v tom všechno, přímo to tryská, bolest, nespravedlnost, autentičnost, vztahy, nenapravitelnost jedněch a nevinnost druhých, vnímám toho spoustu, teď bezprostředně po čtení... anonymus má recht, tohle by se klidně dalo rozvinout a dát se do knihy, myslím že napsat bys ji uměla čtivě, ale teď mi stačí tahle povídka

Anička: děkuju :)

Chci jen napsat, že se mi to líbí.
Má to teda dost trpkou příchuť reality, ale líbí se mi to.

Anonymus: .. děkuju :) napsala jsem to na jeden zátah, v návalu prožitých emocí.. (jedná se o dobrého známého) ;) bohužel to není výpověď socialismu, ale krutá realita dneška..

PS: na knížku já nemám, jsem jen takovej života střípko psanec :)

Hodně zajímavé a líbí se mi to, jak dlouho jsi to psala? :-) Jsem si nějak vzpomněl na socialistické věznice taky takové mlč a krok. :-D
Každopádně nepíšeš nějakou svou knihu? Možná bys to měla zkusit, žijeme jen jednou je tak? :-)

shane: abych to uvedla na pravou míru.. Matýsek je chlapeček mojí přítelkyně.. andílkem je jen malou chvíli.. Není ale jediný z andílků, kterého znám.. bohužel.. Já osobně měla štěstí, můj chlapeček svou smrt přežil..

Děkuji za zastavení Mirku.

Amelie M.: Přiznávám, Dani, že i se mnou to zamávalo a je mi moc líto, žes to musela prožít. Teď už víc rozumím Tvým vzkazům i komentům...S odchodem dospělých se člověk časem nějak vyrovná, ale děti by neměly odcházet...
To prostě není fér, vzít jim šanci na život!

Yana: už jsem ji četla.. dá se vůbec o takové básni říct, že se mi líbí..? jen jsem tiše prožila ten příběh..

Ano, má témata jsou pestrá.. a ještě budou :)

Psavec: ano, to je.

taron: ono někdy už jen částečné vcítění se do druhého bolí..

Tak příště něco "lehčího" ;) díky za zastavení

no jasně toto se dotkne každého, myslím, no jsou i tací kterých se nedotkne vůbec nic, líbí se mi, i ten styl, který mi připomněl že mám podobnou, vložím ji, vidím že máš pestrá témata...

toto mi nedělej...
já si chci odpočinout a ne číst takovéto básně :)

ještě jsem tenkrát neměla děti a dá se rychle pochopit, když jsem viděla svou tetu, jak stála ( už podruhé) nad rakví ( už posledního) syna... a stačilo mi

Amelie M.: like poem

Bolavá.

vanovaso: ano, asi to bude v životě ta největší bolest.. i když.. dá se bolest nějak změřit..? děti by neměly odcházet..

Děkuji.