Jej, to je komentů :-). A co já k tomu? Prostě chytrý, laskavý a moudrý :-)1*

Hmmm, ta je parádní. Taky chci být závislej :-)1**

tak to je asi už diagnoza,ne? ne , to je legrace... jsi samozřejmě v průměru běžné populace... dobrá ...

slnečnica: nenapadlo by mě, že těch pár slůvek, co mě napadlo před usnutím, tak osloví.. díky :)

taron: tušila jsem, že tě to zaujme ;)

fíha,tak tato je parádní...

wau, klobúk dole

vanovaso: ano, je to těžké a málokdo se k tomu umí postavit... jednodušší je, odvrátit pohled jiným směrem.. díky

Zamila: je těžké, bojovat s vlastní hlavou, když si zamane.. ;) naštěstí světýlko občas zasvítí i úplně zoufalému..

Yana: ta báseň je přesně to, jak to cítím já.. myslím, že pravdivá.. otevřená.. je škoda, že ji nemáš mezi svými básněmi.. velká..

Děkuji za komentář.. vnímáme to velmi podobně..

Hm, já ti odpovím básničkou, kdysi jsem ji napsala a nikde neuveřejnila, úplně se mi nelíbí, ale vyjadřuje co si o tématu myslím

Tys ho znal?
Ne, není možné
byl to jen záchvěv
poznání

Ty žiješ, proto
neposoudíš
co zoufalství
k činu dohání

Ačkoli první zemře duše
chudák vlastně už mrtvý byl
když naposledy nadechl se
a vášnivě život políbil.

Vlastně znám pár lidí kteří sebevraždu dokonali, někdy stačilo více vnímavosti okolí, ale někdy cesta dál opravdu nebyla a kdyby tak těžká, přetěžká, vždy to byli lidé nemocní a to nejen psychiatricky, ve dvou případech to byla rakovina

Jak já tohle znám... Podle mě to rozhodně srabi nejsou, chce to kus odvahy, jak jsi napsala... V životě nastávají chvíle, kdy je člověk tak sám, že by to nejradši zabalil. Ale když si myslí, že to nejlepší už prožil a už už stojí někde na pomyslném mostě, světlo v tunelu přijde v tu správnou chvíli ;-) I kdyby mělo svítit jen na chvíli... Musí nás někdo už naučit radovat se z maličkostí.

Ve všem s tebou souhlasím, jsou to nešťastní lidé, ať už svojí situací zdravotní, rodinonu nebo jak říkáš depresí, která nejde ovlivnit, a nebo třeba vše dohromady, ale já si myslím, že bychom se je naopak měli snažit pochopit,abychom jim třeba mohli pomoci nebo se o to aspoň snažit, výčitky , že jsem udělala málo, jsou horší... vím, o čem mluvím... řekla bych : nenechme je v tom samotné, pomozme jim, i když je to někdy tak neskutečně těžké...

kmotrov: Rajčata jooo? :) Tak na těch jsem závislá, nechápu! :-)) Zkus to! Díky za koment :))

Amelie M.: Dobrý:-)

Ještě že to nečetli moje děti, řekli by: vidíš, když ona snědla tu hroznou rybičku tak ty nebuď srab a sněz aspoň jedno rajče. Brrr. Budu srab.
Jinak taky prohlížím časopisy odzadu, to mám z dětství na poslední straně býval komiks a já se na něj vždycky nejvíc těšil.

Tamir: jé, děkuju.. až tak? :))

Yana: mě by moc zajímalo, jak to vnímáte vy, ale nikdo se nerozepsal, škoda :) třeba na to nahlížíme každý jinak..

Zamila: to byl, zvlášt proto, že jeden z policajtů byl soused a poté referoval našim :))

taron: se nestydíš, rušit nevěrníky v akci? :)))