K Vašim dílům mám blízko. Těším se na další.

Ten příběh mi připomíná jedno léto... Koktejl pocitů. Štěstí - smutek. Povedla se.

Almo, vy jste třída.

Strašná škoda, že zde máte jen jedno dílo. Vás bych četl velmi rád.

Vy jste prostě skvělá. Radost Vás číst.

Takové soboty člověku utkvi v hlavě

Já v tom asi nevidím báseň.

Ta druhá sloka

Taková legrácka a přitom takové skvělé obraty.

Tak první se mi líbí!

Gora: Děkuji za názor, děkuji za kritiku. Oboje si cením a názory druhých beru jako přínos do dalších dní. Ale mým záměrem není psát verše podle učebnice poezie. Chci aby to byla moje slova, můj styl, můj rukopis, moje pocity, zážitky, vize, myšlenky, představy a emoce. Nechci básně promýšlet tak, aby byly vykonstruované. Chci je napsat tak, aby byly mé. Nepředělávám své psaní, nepíšu věci znovu. Toto je originál. Toto je přesně to, co jsem chtěl říct. A jak jsem to chtěl říct.

Není to haiku, ale je to fajn. Líbí se mi to.

Mám rád poezii. Mám rád básničky. Mám rád verše. Ale nejraději mám haiku. Haiku má málo slov, ale mnoho sdělení. A nejlepší je, když je haiku fakt moc dobré. A to tohle je!

Víc takových, prosím. Ve zkratce - geniální.

Nemám výhrad.

Tak decentní a tak krásné. Až mě mrzí, že jsem ji nenapsal já.

pěkný!

Alma Neradostná: není to ani o tom, že by měl člověk přemýšlet samostatně, ale že kolikrát vlastně ani nevím, jaké řešení je správné. Nebo jestli je vůbec nějaké správné.
A ano, přiznávám, že toto bylo sepsáno na koleni pod tlakem aktuálních a akutních pocitů. Každopádně mě těší, že čtete i ostatní díla, jsem poctěn.

Vy nikdy nezklamete kvalitu!:))

6. sloka, tu si poznamenám do svých poznámek zajímavých mouder a textů. Pěkné!