Pajalord: Odpověď na druhou větu je: ANO. Příklad jednoduchého a vtipného psaní je Borovský, Frynta, Žáček, Plíhal... jenže jedna věc je jednoduchost díla, druhá je jednoduchost autora. To druhé se jmenovaných pánů v žádném případě netýkalo, dokonce naopak.

Nikytu: Jop, to sedí.

Mamka: Pravdu díš, dochází tam totiž k přechození přízvuku.

shane: :D :D Pajpu žije i tady?! Cha chaaaa :)))

Zamila: no a vo-vo-vo tom to je!

Zamila:

Tak, aby tě to nemrzelo:

https://soundcloud.com/tomcortes/tom-cortes-boure-melodram

Zamila: Hele, já jsem u téhle asi sám překvapený těmi reakcemi. jak jsem psal níže, osobně jí nepovažuji za nějak zvlášť výjimečnou, i když samozřejmě je mi hodně blízký jak motiv bouře, stromů, deště, tak ten přesah, který je na tom naroubovaný.
Je to zkrátka další ukázka vypořádání se s tou mojí formou. Úplně jsem zapomněl ti na ní ukázat, proč se mi tak líbí.

Pittore: Díky, pane. Osobně to nepovažuju za jednu z těch silnějších, ale o to víc mě těší, že to tak někdo vnímá! :)

Rýmy strašlivě "na sílu". Veršovaná poezie nesmí působit tak, že je tam nějaké slovo navíc, nebo jen proto, aby vzniknul rým. A rýmy by měly být pokud možno alespoň trochu nečekané.

Sokolička: Díky, slečno! To víš, hudební textaři se od rytmu a metra prostě sotva jen tak oprostí. :)

slnečnica: Díky paní. Budu na téhle formě ještě chvíli dělat, takže další brzy přijdou ;)

marinka: Uf, tak to ti nezávidím :/

Jan Urban: "zlého úmyslu NEMAJE!" Slečna má ty přechodníky správně.

Nikytu: poslechnu si :)

tlachapoud: Je to vcelku jednoduché vyprávění a možná právě proto to působí dost silně. Nehraje si to na drama a tím to dostává opravdovost!
Ale teda, musel to bejt dobrej blb :D

Pittore: Díky, pane!

Lasak: Ten názor, co jsi napsal v podstatě sdílí většina "autorit". Kdybych to měl hodnotit nějak osobně, tak pro mě je mnohem větší kumšt udělat kvalitní rýmovanou báseň, protože prostě ta kompoziční práce vyžaduje mnohem víc techniky, často i ústupků, které u volného verše částečně mizí.
Ale čest a sláva tomu, kdo ovládl volný verš a povýšil ho na opravdovou přehlídku :)

A42: Jo, já to myslel trochu jinak. Většinou, když píšu sonety, tak dbám jen na formální stavbu a snažím se dostat silnou pointu do posledních veršů, což přesně děláš taky, ale kdybychom byli na sebe psi, tak by to ještě mělo mít obsahovou strukturu teze - antiteze - synteze, no a pak je tam ta volta v devátém verši. No a kdybychom to psali jen tak, tak se připravíme o tak pěkné variace, jako třeba tahle tvoje :)

A42: Povedené :) Zkus is někdy ze srandy napsat sonet se vším, co by měl ideálně obsahovat, je to docela dřina. Taky mnohemn častěji spíš parafrázuju, než že bych tu formu úplně naplnil :)

casa.de.locos: Už jste narazili koukám na leccos, tak jen přidám, že v otázce české podoby haiku asi nemá smysl parafrázovat na sto procent japonskou báseň, co se týče její formální stavby, protože v japonštině je tam mnohem víc než téma a slabiky: je tam i rozložení slabik, zvukomalba a předepsaná slova (znaky), jinými slovy je vcelku jedno, že ti tam ulétla slabika navíc.
Víc bych asi řešil obsahovou stránku haiku a jejich náladu, což si myslím, že se ti povedlo vcelku přesně, ale kdo ví, třeba by nás ostrovní národ vyvedl z omylu :)