na horší časy
krásný kopretiny už dávno
šli spát
ale já ošklivka jim pořád kouřim nad hlavou.
ráno s hořkym kafem a krabičkou lehkejch.
časopis s fotkama slečen,
který nemaj strach.
(ony umí usínat sami.
já tě ale potřebuju..)
čekáme spolu na poslední vlak,
ale odjíždíš jenom ty.
tichý kroky balerín klapou
do rytmu deště.
(křičím ještě, ale co zmůžu proti jízdnímu řádu)
smutek v tvých očích zaplavil to prázdný místo,
které mezi námi bylo.
nemohla jsem dýchat,
byls tak daleko a já tě nemohla doběhnout.
přitom jsi mě držel za ruku.
a já byla vyděšená..
bylo to jako dívat se do očí člověku, který odjíždí.
bez návratu..
ten pocit bolel
víc než žhavý konec cigarety na mém stehně..
omylem.
a já plakala. víš.
jsem malá holka,
která pořád kreslí přání do prachu cest.
a ony se plní..
tvoje dlaně pod lopatkama
tam, kde mi začínaj šaty.
(který máš tak rád)
vpisuješ mi neviditelný obrazce do kůže a já
vdechuju tvoji vůni.
na horší časy.