Ty
Tvá křehká krása
/vyražená z plechu/
v podobě lžičky
nesoucí k ústům požitkáře
na sousto zmrzliny
a možná taky ledu.
Líp popsat tě,
najít rýmy v mechu,
odejít bez viny
dnes prostě nedovedu.
Já vážně nevím
jestli umíš lhát
svým démonům usínání
a jestli by ses uměl vzdát
svých snů
co odevzdávaj´daně
a planě
luští slova z dlaní
lodivodů párajících plachty
z kolíbek princů
prokletých.