Po sklence
Po doušku Campari s vodkou
složím si píseň nevinnou, krotkou.
Vyzobu z koláče třešně,
pak zajdem’ do Smutný kavárny - zveš mě?
Po sklence s lahodným mokem
domů se vydám loudavým krokem.
To pití zachutná zvláštně...
Probudí ve mně proud nezkrotný vášně…
Až touhou povolí břehy,
vrhnu se na Tebe s náručí něhy.
Bude nám po těle krásně...
Pak o tom všem ještě napíšu básně.