Jen tak...
Jsem tak šťastnej
proč - to netuším.
Snad jen, že mi srdce buší
a úsměv mi prej sluší...
Jsem tak malinkej
na smutek nemám místo v duši.
Nebo jen že Slunce zas vysvitlo
nad kopce mé země...
V chladný noci, kdy sám jak černá tečka
s půdou spjatý a němý úžasem
chci být světlem, abych mohl hladit Měsíc
po jeho ranách, před kterými chrání Zem