Pod ledem
V říši pod ledem,
kde mrtvým mrznou kosti,
ležím podveden
jak fráter bez svátosti.
V rukávech páry,
s kterou se svět mění,
poznávám máry,
v nichž nebožtík si lení.
Smíchem strnulým
dávám vědět lidem,
že ne - netuším,
kdo uctil mě klidem.
Tichem pod vodou
kde slovo má jen smrt
rukou ledovou
za životem mi škrt.
Teď už jen ryby
zobou mi maso z kostí,
jenom tři duby
obraz na ledu hostí.
*****