Končí noční poezie
Někdy toužím býti malé ptáče,
co do dlaní by si vzal,
Tvým dechem zahříval.
Cítím tvoji kůži,
voní víc jak puget růží.
Něžný úsměv ve tvé tváři,
srdce moje divně bije,
konec noční poezie.
Východ slunce končí noční snění,
to však v naší lásce nic nezmění.