Silniční moribundus
Nad hlavou dva obláčky
a pod kolama tráva.
Přede mnou dvě zatáčky
a přednost dávám zprava.
Všechno jde jak po másle,
až do střetu s volem.
Jen se divám užasle,
jak všude leží kolem.
Byla to prej čista smrt,
tvrdil jeden z cajtu.
Druhy řika ani prd.
Měří cestu od sajrajtu.
Jaký ma život smysl.
Říka si pak človíček,
Veškerý náš důmysl,
Zhasí jen pár skleniček.